2.7
Vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel v roce 2025
redakce DLprofi.cz
Ve Sbírce zákonů vyšla vyhláška č. 445/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.
V současné době je regulovaná oblast právní úpravy stanovena v platné vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").
Novelizace proběhla v souvislosti s transpozicí směrnice Komise (EU) 2016/1106, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech, která ČR ukládá povinnost transpozice práva EU. Ačkoliv tato transpozice byla provedena v rámci předchozí novelizace vyhlášky, Evropská komise České republice vytýká, že "vnitrostátní opatření, kterými mají být ustanovení bodu 9.1 písm. b), c), d), e), f), h), i) a k) přílohy III provedena ve vnitrostátním právu, popisují kardiovaskulární nemoci příliš vágně, neboť podobná obecná definice zahrnuje několik různých specifických kardiovaskulárních nemocí popsaných v podrobném seznamu v bodě 9.1 přílohy III", přičemž "obecné popisy, jako jsou popisy obsažené v oznámených opatřeních, nebo popisy, které jednoznačně neodpovídají popisům podrobně uvedeným v bodě 9.1 přílohy III, nejsou v souladu se směrnicí.". Cílem novelizace vyhlášky je tak primárně reagovat na výtku Evropské komise k chybné transpozici směrnice.
Dále Ministerstvo zdravotnictví reaguje na podněty odborných společností a dalších relevantních subjektů ve věci úpravy přílohy č. 3 vyhlášky z důvodu diskriminace osob se zdravotním postižením. V průběhu vývoje medicínské vědy došlo k odlišnému pohledu na vady, stavy a nemoci, které vylučují řízení motorového vozidla. Současná podoba vyhlášky vytváří diskriminační prostředí vůči určitým skupinám obyvatel, kteří v závislosti na zdravotním stavu nemohou žádat o řidičské oprávnění.
Cílem novelizace je dále zajistit dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, ke které se Česká republika zavázala v roce 2009, konkrétně její důrazy na zákaz diskriminace, plné zapojení lidí s postižením do společnosti, rovnost příležitostí a přístupnost při zachování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
§ 4
Důvodem novelizace je odstranění nadbytečné administrativy. Novela povede k zpřehlednění formuláře a k sjednocení postupu při potřebě specializovaných vyšetření. Posuzující lékař odesílá pacienty (žadatele o vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel) k dalším specialistům, přičemž se informace o specializovaném vyšetření do formuláře neeviduje.
§ 6 odst. 1 písm. c)
V souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, vydává posudek o zdravotním stavu posuzující lékař, který si může vyžádat doplňující odborné vyšetření dle svého uvážení v závislosti na zdravotním stavu posuzovaného. Na základě diskuse o možnostech vyšetření nejen klinickým psychologem, ale i dopravním psychologem, byl v textu použit termín "odborné vyšetření". K uvedenému bylo přistoupeno s ohledem na dikci zákona o zdravotních službách, kdy posuzování zdravotního stavu (diagnostická a posudková zdravotní péče) je zdravotní službou a dopravní psycholog není zdravotnický pracovník.
§ 6 odst. 1 písm. f)
Změna byla provedena na základě podnětu odborné lékařské společnosti, kdy na základě vývoje medicínské vědy dochází k odlišnému pohledu na duševní onemocnění, která vylučují řízení motorového vozidla.
Osoby s mírnou kognitivní poruchou a lehkou demencí mohou řídit bezpečně při pečlivém vyšetření registrujícím lékařem, který může pacienta odeslat k odbornému vyšetření a může lépe pomoci identifikovat jejich reakční doby, schopnost kompenzace deficitu například letitou řidičskou zkušeností a pomoci individuálně nastavit harmonizované kódy. Osoby s Aspergerovým syndromem jsou velmi nehomogenní skupinou různé míry deficitu. Jen někteří z nich jsou dlouhodobě sledování diagnostikujícím psychiatrem nebo klinickým psychologem. Odborné vyšetření může před nástupem do autoškoly nejen identifikovat vážnější rizika, tedy individuálně posoudit psychickou způsobilost k řízení, ale současně jsou důležitá pro nastavení doporučení individuálního přístupu při výcviku budoucího řidiče v autoškole (např. zvýšené pozornosti k nácviku předvídání chování ostatních účastníků silničního provozu) a/nebo k nastavení harmonizovaných kódů (např. řízení v doprovodu druhého držitele řidičského oprávnění první rok od absolvování autoškoly apod.).
§ 7 odst. 1 a 3
Registrující poskytovatel vyznačí ve zdravotnické dokumentaci a ve výpisu ze zdravotnické dokumentace v případě předání pacienta do péče jiného registrujícího poskytovatele, že osoba, o níž je vedena zdravotnická dokumentace, je žadatelem nebo řidičem nebo že této osobě byl vydán posudek se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel nebo zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou.
Odborné vyšetření může svým zaměřením pomoci v rozhodování posuzujících lékařů o způsobilosti k řízení motorového vozidla, zvláště pak ve sporných případech. V praxi praktičtí lékaři i lékaři specialisté žádají o odborné vyšetření u řidičů skupiny 1 i skupiny 2. Tato vyšetření lze považovat v indikovaných případech za velmi prospěšná. V rámci posudku o zdravotní způsobilosti si může praktický lékař vyžádat odborné vyšetření dle svého uvážení.
Příloha č. 2
Formulář lékařského posudku je používán také pro řidiče, kteří absolvují dopravně psychologické vyšetření podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. Údaj o dopravně psychologickém vyšetření v posudku o zdravotní způsobilosti pochází z doby, kdy bylo toto dopravně psychologické vyšetření podkladem pro posouzení zdravotní způsobilosti k řízení vozidla. Tedy muselo předcházet lékařskému vyšetření. Již několik let je situace opačná, podle § 87b odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. musí řidiči, kterým byl uložen zákaz řízení vozidla nebo získali 12 bodů, předložit dopravnímu psychologovi posudek o zdravotní způsobilosti. Lékařské vyšetření je tedy první v pořadí. Údaj o provedeném dopravně psychologickém vyšetření je tedy zbytečný, protože lékař v těchto případech vždy zaškrtne, že dopravně psychologické vyšetření nebylo provedeno.
U řidičů vozidel nad 7,5t (C a D) jsou od novely zákona č. 361/2000 Sb. z roku 2016 posudky o zdravotní a psychické způsobilosti rovnocenné a nezávislé na výsledku toho druhého, řidič se musí prokazovat oběma. V posudku o zdravotní způsobilosti je tedy zbytečné vyznačovat, zda a kdy bylo vykonáno dopravně psychologické vyšetření, stejně tak se v posudku z dopravně psychologického vyšetření nevyznačuje, zda a kdy byla vykována zdravotní prohlídka.
Tento požadavek se vztahuje k dřívější verzi zákona, která považovala dopravně psychologické vyšetření za podklad k vystavení posudku o zdravotní způsobilosti. Dopravně psychologické vyšetření tedy předcházelo lékařskému vyšetření.
V souvislosti s uvedeným se jedná o odstranění nadbytečné administrativy. Akceptace návrhu povede k zpřehlednění formuláře a k sjednocení postupu při potřebě specializovaných vyšetření. Posuzující lékař odesílá pacienty (žadatele o vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorového…
