3.6.5.1.1
Jak na nová pravidla EU pro omezení odlesňování?
Bc. Kateřina Březová
Tato pravidla se zkratkou EUDR mají za cíl snížit podíl zemí Evropské unie na globálním odlesňování a znehodnocování lesů. Jeho dopad je totiž zásadní a týká se odvětví od potravinářství až po papírenský průmysl. Nové nařízení se tedy netýká jen obchodníků se dřevem, ale i všech, kdo importují, exportují či uvádějí na trh EU tzv. relevantní komodity, jako je káva, kakao, sója, palmový olej a výrobky z nich. Stejně tak ale skot (tj. maso, kůže) nebo kaučuk (např. pneumatiky).
Soulad s těmito požadavky je nutno předem ověřit ("vykonat náležitou péči") a zjištěnou shodu deklarovat podáním standardizovaného prohlášení (tzv. "Prohlášení o náležité péči"). Institucí pověřenou prováděním nařízení EUDR je v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (NLI, dříve ÚHÚL).
EUDR – " Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh EU a vývozu z EU některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů " je závazný legislativní nástroj Evropské unie, který se přímo uplatňuje ve všech členských státech. Nařízení vstoupilo v platnost 29. června 2023 a začne se uplatňovat od 30. prosince 2025. Ruší nařízení (EU) č. 995/2010 (nařízení EU o dřevě – EUTR), které od roku 2013 stanovovalo povinnosti v oblasti provádění náležité péče, pokud jde o legalitu původu dřevařských produktů.
Provádění nařízení v ČR bude upraveno vnitrostátním prováděcím zákonem: zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh bude odpovídajícím způsobem změněn.
Podle nařízení může být od 30. prosince 2025 dřevo (a další komodity) a produkty z nich uváděny na trh EU, nebo vyváženy z EU pouze tehdy, pokud v souladu s čl. 3 nařízení:
- nezpůsobují odlesňování (respektive znehodnocování lesů),
- byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce,
- vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.
Do oblasti působnosti nařízení spadají komodity: sója, palma olejná, skot, káva, kakao, kaučuk a dřevo, jakož i produkty z nich uvedené v příloze I nařízení. Tyto relevantní komodity a relevantní produkty z nich vyrobené nesmějí být vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 došlo k odlesnění nebo ke znehodnocení lesů.
Základním (nicméně nezávazným) nástrojem pro analýzu jsou data na webu EU OBSERVATORY ON DEFORESTATION AND FOREST DEGRADATION ( https://forest-observatory.ec.europa.eu/ ) se znázorněním ploch lesa ke stanovenému datu. Aby bylo možné toto časové porovnání, je důležité evidovat datum / časové rozmezí produkce.
V případě produktů ze skotu se časové rozmezí produkce vztahuje k době života zvířete. U ostatních komodit se datum produkce vztahuje k datu sklizně komodit a časové rozmezí produkce se vztahuje k době trvání sklizně (v případě dřeva se jedná o dobu trvání příslušných těžebních prací). V případě absence přesných dat je možné uvést rok/sezónu sklizně.
NahoruNa koho se EUDR vztahuje?
Velké a střední podniky budou muset plnit požadavky EUDR od 30. prosince 2025.
Na mikropodniky a malé podniky požadavky nařízení dopadnou od 30. června 2026.
Pro všechny bude plnění EUDR znamenat značnou administrativní zátěž a rozhodně i náklady na zavádění nových systémů či procesů, což budou muset doprovázet i školení zaměstnanců a vedení podniků. Společnost si musí nejdříve ujasnit, zda její výrobky spadají pod nové nařízení. Pokud ano, musí zmapovat celý dodavatelský řetězec a v některých případech také zavést takzvaný systém "náležité péče". Kromě klasického prodeje se nařízení vztahuje i na případy darování (mj. jako propagační předměty či vzorky) relevantních produktů; předpokladem je dohoda o převodu vlastnického práva. V tomto se EUDR v zásadě neliší od stávajícího nařízení EUTR.
Povinnosti dle nařízení jsou diferencovány dle velikosti podniku a role na trhu (hospodářský subjekt nebo obchodník).
Uvedením se rozumí první dodání produktu na vnitřní trh EU; v případě dovozu (mimo import výlučně pro soukromou spotřebu) nastává proclením. Tímto termínem je míněno dodání produktu k
Ten, kdo uvádí produkty na trh, je označován jako "hospodářský subjekt".
Ten, kdo na trh produkty dodává, je označován jako "obchodník".
Pokud společnost uvádí příslušnou komoditu nebo výrobek na trh nebo je vyváží, je považována za hospodářský subjekt podle EUDR. Provozovatelem může být společnost, která těží dřevo a následně ho prodává, ale provozovatelem může být i společnost, která zpracovává dřevo a následně prodává příslušný produkt (např. stoly) a uvádí tento produkt poprvé na trh.
Pokud společnost dodává výrobek na trh v rámci obchodní činnosti, aniž by byla provozovatelem, je považována za obchodníka podle EUDR.
Provozovatelem je ve smyslu čl. 2 odst. 15 nařízení fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí příslušné výrobky na trh (včetně dovozu) nebo je vyváží.
Tato definice se vztahuje také na společnosti, které přeměňují jeden produkt přílohy I (který již byl předmětem náležité péče) na jiný produkt přílohy I. Pokud například společnost A se sídlem v EU dováží kakaové máslo (kód HS 1804, zahrnuto v příloze I) a společnost B, rovněž se sídlem v EU, používá toto kakaové máslo k výrobě čokolády (nařízení HS 1806, zahrnuto v příloze I), a společnost B by ji zařadila na hospodářské subjekty podle přílohy I.
Na hospodářské subjekty uvádějící na trh produkt uvedený v příloze I, který nebyl podroben náležité péči v předchozím kroku dodavatelského řetězce, se vztahuje povinnost podat prohlášení o náležité péči.
Velcí obchodníci (ne MSP)
Velká společnost, která není hospodářským subjektem, který uvádí na trh produkty uvedené v příloze I, například supermarket nebo maloobchodní řetězec, rovněž spadá do oblasti působnosti nařízení a musí vyplnit prohlášení o náležité péči.
V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení jsou povinnosti velkých obchodníků stejné jako povinnosti velkých navazujících hospodářských subjektů:
- Musí podat prohlášení o náležité péči
- Mohou se přitom spolehnout na hloubkovou kontrolu dříve provedenou v dodavatelském řetězci, ale v takovém případě se na ně vztahují ustanovení čl. 4 odst. 9
- V případě porušení nařízení jsou rovněž odpovědni za provedenou náležitou péči nebo prohlášení o náležité péči předložené provozovatelem na předcházejícím trhu.
Provozovatelé malých a středních podniků MSP
(včetně těch, kteří přeměňují nebo vyvážejí produkty níže po dodavatelské linii) podléhají stejným povinnostem jako provozovatelé a nesou právní odpovědnost v případě porušení nařízení.
Pokud však jde o části jejich produktů, které byly podrobeny náležité péči, nejsou povinni:
- provádět náležitou péči u částí svých produktů, které již byly předmětem náležité péče;
- Odesílat prohlášení o náležité péči v Informačním systému. Stále musí poskytovat referenční čísla pro náležitou péči získaná z předchozích kroků v dodavatelském řetězci.
U částí příslušných produktů, které nebyly podrobeny náležité péči, provedou provozovatelé malých a středních podniků náležitou péči v plném rozsahu a předloží prohlášení o náležité péči.
Podle článku 6 mohou provozovatel a obchodník pověřit zmocněné zástupce, aby jejich jménem předložili prohlášení o náležité péči. V tomto případě si provozovatel a obchodník ponesou odpovědnost za shodu příslušných produktů.
Pokud je provozovatelem fyzická osoba nebo mikropodnik, může pověřit dalšího provozovatele nebo obchodníka v dodavatelském řetězci, aby jednal jako jeho zplnomocněný zástupce, pokud se nejedná o fyzickou osobu nebo mikropodnik. V tomto případě si pověřující operátor ponechává odpovědnost za shodu produktu.
NahoruDue diligence (systém náležité péče – DDS)
Obecným pravidlem je, že hospodářské subjekty (a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky) musí uplatňovat náležitou péči, pokud jde o všechny produkty v oblasti působnosti nařízení, od každého ze svých dodavatelů. To znamená, že musí zavést systém náležité péče. Provozovatelé odebírající komodity výhradně z oblastí klasifikovaných jako nízkorizikové budou podléhat zjednodušené povinnosti náležité péče.
Komodity uváděné na trh nebo vyvážené proto musí být na každém kroku dodavatelského řetězce odděleny od komodit neznámého původu nebo od komodit, které nejsou bez odlesňování (nesmí být smíchány).
Neexistuje žádná prahová hodnota objemu nebo hodnoty relevantní komodity nebo relevantního produktu, a to ani v rámci zpracovávaných produktů, na kterou by se nařízení nevztahovalo.
Produkty vyprodukované v EU podléhají stejným požadavkům jako produkty vyprodukované mimo EU. Nařízení se vztahuje na produkty uvedené v Příloze I, ať už jsou vyprodukovány v EU nebo dovezeny.
Na použité produkty, které ukončily svůj životní cyklus a byly by jinak odstraněny jako odpad (viz příloha I), se povinnosti tohoto nařízení nevztahují.
Hlavní kroky DDS:
- Sbírejte informace
Sbírejte informace, dokumenty a údaje, které prokazují, že produkt neprobíhá odlesňování a je legální, jako jsou geolokační souřadnice, množství, země výroby atd. - Hodnocení rizik
Posuďte, zda existuje riziko, že výrobek nesplňuje pravidla. Provozovatelé musí prokázat, jak byly shromážděné informace zkontrolovány podle kritérií posouzení rizik a jak riziko určili. - Snižování rizik
Přijměte přiměřené postupy a opatření ke zmírnění rizika, pokud existuje riziko, že produkt nesplňuje pravidla. Ujistěte se, že riziko bude zanedbatelné.
V případě produktu, skládajícího se z více produktů (např. čokoláda, vyrobená z kakaového prášku, kakaového másla a palmového oleje) jsou shromažďovány informace o souladu (tj. vykonávána náležitá péče) pouze pro hlavní složku; rozhodující je přiřazení produktu ke komoditě, kdy u čokolády jde o kakao – informace jsou tedy vyžadovány pro kakaový prášek a kakaové máslo.
Provozovatelé alespoň jednou ročně přezkoumají systém náležité péče. Pokud se hospodářské subjekty dozví o novém vývoji, který by mohl ovlivnit systém náležité péče, aktualizují systém náležité péče, aby tento vývoj zohlednil. Provozovatelé uchovávají záznamy o těchto aktualizacích ve svých systémech náležité péče po dobu pěti let.
Provozovatelé shromažďují, organizují a uchovávají po dobu pěti let od data uvedení příslušných komodit a produktů na trh nebo jejich vývozu informace shromážděné na základě článku 9 spolu s důkazy.
Provozovatelé musí rovněž uchovávat záznamy o prohlášeních o náležité péči po dobu pěti let ode dne podání výpisu do Informačního systému, což je před datem uvedení produktu na trh nebo jeho vývozu. V tomto ohledu mají obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, stejné povinnosti jako provozovatelé.
Obchodníci z řad malých a středních podniků musí uchovávat informace uvedené v čl. 5 odst. 3 , včetně referenčních čísel pro náležitou péči, po dobu nejméně pěti let ode dne zpřístupnění…
