ESG Trendy v roce 2025: Klíčové aspekty a konkrétní příklady

2.2.167

ESG Trendy v roce 2025: Klíčové aspekty a konkrétní příklady

Ing. Pavla Blackmore

Rok 2025 představuje pro české firmy významný milník v oblasti ESG (Environmental, Social, Governance). Tento článek rozvádí a konkretizuje hlavní trendy, které budou formovat firemní strategie a přístupy k udržitelnosti.

 Nahoru1. Povinný ESG reporting

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) výrazně rozšiřuje povinnost ESG reportingu. Zatímco dříve se povinnost týkala jen velkých společností, od roku 2025 zahrne firmy s 250 a více zaměstnanci a splňující jedno z kritérií (aktiva> 20 mil. € nebo tržby > 40 mil. €).

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která vstupuje v platnost od roku 2025, představuje zásadní změnu v oblasti reportování nefinančních ukazatelů. Dosavadní povinnost ESG reportingu byla omezena na velké společnosti, které jsou veřejně obchodované nebo plní určité obratové a majetkové limity. Nová pravidla však výrazně rozšiřují okruh firem, na které se reporting vztahuje, a stanovují přísnější požadavky na rozsah a kvalitu poskytovaných informací.

Hlavní změny CSRD:

1. Širší okruh firem: Povinnost reportovat ESG data se od roku 2025 bude vztahovat na všechny firmy s více než 250 zaměstnanci a splňující alespoň jedno z následujících kritérií:
   1. Celková aktiva přesahující 20 milionů eur,
   2. Roční obrat přesahující 40 milionů eur. Tato pravidla tak zasáhnou i společnosti, které nejsou veřejně obchodované, což je významná změna oproti předchozí směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive).
2. Vyšší standardy transparentnosti: Společnosti budou muset zveřejňovat detailní informace nejen o svém environmentálním dopadu (emise skleníkových plynů, spotřeba energie, plány dekarbonizace), ale také o sociálních a řídicích aspektech, jako je diverzita na pracovišti, dodržování lidských práv a etické řízení firmy.
3. Mezinárodní standardy: Reporting bude muset být prováděn v souladu s evropskými standardy udržitelnosti (European Sustainability Reporting Standards – ESRS), což zajišťuje jednotný přístup a usnadňuje porovnávání firem na úrovni EU.

Co to znamená pro firmy? Firmy, které dosud ESG reporting neprováděly, budou muset rychle reagovat. To zahrnuje nejen zavedení systémů pro sběr a analýzu dat, ale také vzdělávání zaměstnanců a úpravu interních procesů. Součástí reportingu budou také dlouhodobé plány a strategie směřující k udržitelnosti, které budou veřejně přístupné.

Praktický příklad: Představme si výrobní společnost v České republice s 300 zaměstnanci, která dosud ESG reporting neprováděla, protože nespadala do kategorie povinných subjektů. Od roku 2025 bude muset tato firma:

• Nasadit specializované nástroje: Software jako Enablon, OneTrust, nebo Sphera jí umožní sbírat data o emisích, spotřebě zdrojů, etických normách v dodavatelském řetězci a dalších klíčových ukazatelích.

• Vytvořit multidisciplinární tým: Reporting vyžaduje spolupráci oddělení financí, HR, compliance a technologií. Firma bude muset vyškolit pracovníky, aby rozuměli novým požadavkům.

• Komunikovat se stakeholdery: Zveřejněné informace budou přístupné nejen investorům, ale i zákazníkům, regulátorům a veřejnosti. To znamená, že každá nepřesnost nebo nedodržení standardů může vést ke ztrátě důvěry a reputace.

Výhody povinného reportingu: Zatímco nové povinnosti mohou být pro některé firmy administrativní zátěží, přinášejí i řadu výhod:

• Lepší přístup k externímu financování, protože investoři stále více preferují firmy s jasnou ESG strategií.

• Zvýšení reputace a důvěry zákazníků, kteří oceňují transparentnost a udržitelné praktiky.

• Identifikace rizik a příležitostí díky detailní analýze dopadů firmy na životní prostředí a společnost.

Povinný ESG reporting tak není jen regulací, ale také příležitostí, jak zlepšit fungování firmy a posílit její postavení na trhu.

 Nahoru2. Zvýšený tlak na dekarbonizaci

Evropská unie prostřednictvím své iniciativy Green Deal klade důraz na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento ambiciózní cíl vyžaduje koordinovaný přístup všech členských států a zapojení firem napříč sektory.

Klíčovou výzvou je dekarbonizace průmyslu, která zahrnuje snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost a přechod na obnovitelné zdroje energie. Pro firmy to znamená nutnost přijímat inovativní technologie, optimalizovat provozní procesy a přizpůsobit se přísnějším regulacím.

Zavádění zelených technologií

Dekarbonizace se ve firmách projevuje zejména investicemi do technologií snižujících emise. Mezi nejčastější opatření patří:

Elektrifikace flotil: Automobilové a logistické společnosti přecházejí na elektromobily a hybridní vozy. Například DHL Express plánuje do roku 2030 využívat 60 % elektrických doručovacích vozidel.

Energetická účinnost: Továrny a výrobní závody modernizují zařízení, aby minimalizovaly spotřebu energie. Firmy jako ArcelorMittal Ostrava investují do energeticky úsporných hutních technologií.

Zachytávání uhlíku (CCUS): Technologie na zachytávání a ukládání uhlíku umožňují firmám neutralizovat emise, které nelze eliminovat jinými způsoby.

Role obnovitelných zdrojů

Kromě zvyšování energetické účinnosti je klíčové přecházet na obnovitelné zdroje energie. Tento přechod zahrnuje:

Solární a větrné elektrárny: Výroba energie přímo na místě pomocí solárních panelů nebo instalace větrných turbín.

Zelené certifikáty: Některé firmy kupují energii s certifikátem obnovitelného původu, aby splnily ESG požadavky.

Vodík: Zelený vodík se stává důležitým palivem v odvětvích, která jsou těžko dekarbonizovatelná, jako je chemický průmysl a doprava.

Příklady z praxe

Škoda Auto: Automobilka plánuje snížit emise na vozidlo o 30 % do roku 2030. Dosahuje toho díky elektrifikaci modelové řady a využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě v závodě v Mladé Boleslavi.

ČEZ: Společnost investuje do rozvoje větrných a solárních elektráren a zároveň rozšiřuje svůj program elektrifikace dopravy, včetně budování dobíjecích stanic.

Mattoni 1873: Výrobce minerálních vod zavádí ekologicky šetrné technologie balení a ve výrobě využívá výhradně zelenou energii.

Tlak regulací

Regulace ze strany EU, jako je Systém obchodování s emisemi (EU ETS), zvyšují náklady na uhlíkovou stopu. Firmy s vysokými emisemi musí platit za emisní povolenky, což vytváří ekonomický tlak na dekarbonizaci. Například cementářské a ocelářské společnosti čelí výrazně vyšším nákladům a hledají způsoby, jak svou činnost učinit udržitelnější.

Dekarbonizace jako konkurenční výhoda

Firmy, které přijmou dekarbonizační opatření dříve, získávají nejen regulační výhody, ale i vyšší důvěru investorů a zákazníků. Udržitelný přístup navíc zlepšuje jejich reputaci na trhu, kde stále více spotřebitelů upřednostňuje ekologické produkty a služby.

Dekarbonizace není jen závazkem vůči životnímu prostředí, ale také strategickou investicí do budoucnosti firem. Proaktivní přístup k této výzvě zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost a přispěje k naplnění globálních cílů udržitelnosti.

 Nahoru3. Investice do ESG

Investice zaměřené na environmentální, sociální a řídicí faktory (ESG) nabývají v roce 2025 na významu a představují zásadní změnu ve způsobu, jakým investoři hodnotí podniky. Analytici očekávají, že objem ESG investic poprvé překoná tradiční investice. Tento trend odráží rostoucí poptávku po udržitelných řešeních, která přinášejí dlouhodobé hodnoty nejen pro investory, ale i pro společnost a životní prostředí.

Změny ve financování firem

Finanční instituce, včetně bank a investičních fondů, stále více integrují ESG kritéria do svých investičních rozhodnutí. Firmy, které tato kritéria nesplňují nebo nemají jasnou ESG strategii, mohou čelit:

• Omezenému přístupu k financování: Banky upřednostňují poskytování úvěrů firmám s udržitelným profilem.

• Vyšším nákladům na kapitál: Investoři požadují vyšší návratnost od firem, které představují vyšší riziko z hlediska ESG.

• Ztrátě atraktivity pro investory: Fondy, jako jsou BlackRock nebo Vanguard, které spravují miliardy dolarů, aktivně vyřazují firmy bez ESG strategie ze svých portfolií.

ESG investice jako konkurenční výhoda

Podniky, které efektivně integrují ESG do svých strategií, získávají přístup k různým formám "zeleného financování". Mezi nejběžnější nástroje patří:

1. Zelené dluhopisy: Tyto dluhopisy jsou určeny k financování projektů, které přispívají k ochraně životního prostředí. Například ČEZ vydává zelené dluhopisy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
2. Udržitelné půjčky: Banky nabízejí půjčky s nižšími úrokovými sazbami firmám, které dosahují stanovených ESG cílů. Například firma Tesco v zahraničí získala financování na dosažení cílů v oblasti uhlíkové neutrality.
3. Impact investing: Investoři cíleně vyhledávají firmy, které přinášejí pozitivní společenský dopad, například v oblasti diverzity, inkluze nebo ochrany přírody.

Příklad: zelené financování v praxi

• ČEZ: Společnost získala financování prostřednictvím zelených dluhopisů na projekty, jako jsou nové solární a větrné elektrárny. Tento přístup nejen podporuje přechod na obnovitelné zdroje energie, ale také posiluje důvěru investorů.

• Pražská energetika (PRE): Investuje do chytrých sítí a elektromobility, přičemž většinu prostředků získává z ESG fondů.

• Heineken: Financuje své závazky k udržitelnosti, například snížení spotřeby vody při výrobě piva, prostřednictvím půjček s podmínkou plnění ESG cílů.

Zvýšená poptávka po transparentnosti

S rostoucím objemem ESG investic roste také důraz na transparentnost. Investoři…