5.5
Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
JUDr. Anna Janáková
Související předpisy k zajištění BOZP
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména ust. § 102 odst. 5 písm. j), § 103 odst. 1 písm. f) a g), § 106 odst. 4 písm. c), § 301, § 349 odst. 2.
Charakteristika pokynů k zajištění BOZP
NahoruDefinice
Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnancům vedoucími zaměstnanci, kteří jsou jim nadřízeni (ust. § 349 odst. 2 zákoníku práce.
Pokyny jsou operativním způsobem poskytování informací o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který může přímo nadřízený vedoucí zaměstnanec používat a uplatňovat v každodenním řízení práce.
NahoruSoučást všeobecných preventivních zásad
Velký význam pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přikládají také metody prevence stanovené zákoníkem práce. Zákoník práce "udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci", zařazuje mezi všeobecné preventivní zásady (ust. § 102 odst. 5 písm. j), kterými je zaměstnavatel povinen se řídit.
NahoruJudikatura
Může dojít k situaci, kdy vedoucí zaměstnanec udělí zaměstnanci nevhodný pokyn, který vede zaměstnance tím směrem, že nakonec porušuje svým jednáním bezpečnostní předpisy. Takový případ už řešil soud v souvislosti s pracovním úrazem, kdy se zaměstnavatel chtěl zprostit odpovědnosti právě pro porušení bezpečnostních předpisů zaměstnancem, který nicméně konal podle příkazu – tedy pokynu nadřízeného. Judikát NS ČSR Cpj 37/74, R 11/1976 je zmíněn též ZDE, nicméně má souvislost i problematikou této podkapitoly.
Text judikátu: "O zaviněné porušení bezpečnostních předpisů nepůjde tehdy, jestliže pracovník vykonává určité práce (zpravidla údržbářské) v rozporu s bezpečnostními předpisy na příkaz svých nadřízených pracovníků, tedy na příkaz organizace. Zavinění je tu vyloučeno právě tím, že organizace k takovému postupu práce dala příkaz, a z tohoto důvodu se nemůže úplně nebo částečně zprostit odpovědnosti." Nevhodné pracovní pokyny k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci mohou tedy vést k tomu, že zaměstnavatel nemá šanci se zprostit odpovědnosti za pracovní úraz vzniklý v důsledku postupu podle zmíněného pokynu.
NahoruPovinnost zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen zajistit podle potřeb vykonávané práce zaměstnancům dostatečné a přiměřené pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce). Přitom klade speciální důraz na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli a mladistvým zaměstnancům.
Rovněž je povinen zaměstnancům jiného zaměstnavatele vykonávajícímu práce na jeho pracovištích zajistit, aby obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ust. § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce).
Zákoník práce v poslední větě ust. § 103 odst. 1 stanoví (stejně, jako je to u instruktáže), že pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.
Citovaný požadavek podle mého názoru nekoresponduje se samotnou svou podstatou pokynu k zajištění BOZP, neboť jde o operativní nástroj vedení zaměstnanců k bezpečné a zdraví neohrožující práci, který je podle mého názoru určen k bezprostřednímu používání a netřeba ho zaměňovat nebo slučovat s instruktáží.
Formální požadavky na pokyn k zajištění BOZP
Zákoník práce, ani jiné předpisy nestanoví žádné obsahové či formální požadavky na to, jak má být pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vydán. V soudní judikatuře však lze již nalézt stanovisko, která přeci jenom určitý názor formulovalo.
NahoruJudikatura
Podle judikátu NS 21 Cdo 2141/2011: "Pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu zák. práce je jakýkoli výslovný pokyn učiněný písemně nebo ústně, bez ohledu na svoji expresívnost anebo na to, do jaké…
