Novela nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS)

3.3.1.8.3

Novela nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS)

Ing. Monika Becková

Uvedené nařízení vlády bylo novelizováno nařízením vlády č. 146/2019 Sb. Jedná se již o jeho třetí významnou novelu účinnou k 22. 7. 2019.

 NahoruÚvodní informace:

Připomeňme si, o co v této problematice jde. RoHS (z angl. Restriction of Hazardous Substances = omezování nebezpečných látek) je označením, které se týká elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh, resp. omezování nebezpečných látek v nich obsažených.

V české právní soustavě se oblast RoHS poprvé objevila v roce 2006 v zákoně č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech, a jeho prováděcí vyhlášce č. 352/2005 Sb. Není to tedy záležitost nová, za 13 let od začátku platnosti požadavků (a za 6 let od začátku platnosti nové právní úpravy ve smyslu nařízení vlády č. 481/2012 Sb.) bychom si již měli na povinnost omezování nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a jejich deklarování formou prohlášení zvyknout.

Je to tak ale ve skutečnosti? Názor si můžeme udělat podle výtahu z diskuse na portále webtrh.cz:

Zdravím,
docela by mě zajímal názor na dodržováním CE & RoHS.
Pokud se nepletu, tak všechna elektrická zařízení by měla mít CE a pokud je tam i baterie, tak i RoHS.
Mluvil jsem s několika dodavateli v Číně a podle všeho se dováží i bez těchto certifikátů. Konkrétně mi jde o led světlo s dobíjecí baterií a nabíječkou.
CO jsem se dočetl, tak u CE v podstatě stačí, když si výrobce projde požadavky dané směrnicí a podepíše se pod to, že splňuje (pak samozřejmě nese odpovědnost – i když bych rád viděl někoho se domáhat něčeho v Číně)? U RoHS to asi tak nejde? Nebo je to to samé? Stačí, když se podepíšou pod to, že jejich baterky neobsahují nadlimitní množství těch látek?

V praxi se setkáváme s tím, že se i výrobci v množství požadavků spojených s posuzováním shody výrobků často ztrácejí. Jaký je tedy aktuální stav v oblasti elektrozařízení?

 NahoruSouhrn právních předpisů

Právním předpisem v ČR, který upravuje problematiku omezování nebezpečných látek (a zároveň zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, označovanou jako "RoHS 2") je již zmiňované nařízení vlády č. 481/2012 Sb., které provádí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Toto nařízení vlády upravuje práva a povinnosti výrobců, zplnomocněných zástupců, dovozců a distributorů, kteří elektrická a elektronická zařízení (dále jen "elektrozařízení") uvádějí nebo dodávají na trh.

Od problematiky ochrany životního prostředí (zákon o odpadech) jsme se tak přesunuli do problematiky posuzování shody s požadavky na výrobky (zákon o technických požadavcích na výrobky) – problematiky "stanovených výrobků", přičemž stanovenými výrobky jsou v tomto případě elektrozařízení.

Pozn.:

• stanovené výrobky jsou takové, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda s technickými požadavky (viz § 12 odst. 1) písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., v pl. zn.);

• oprávněným zájmem se rozumí zdraví a bezpečnost osob, majetek, životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem (viz § 1 odst. 1) písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., v pl. zn.).

Pro úplnost doplňujeme přehled základních právních předpisů s problematikou přímo souvisejících:

• směrnice č. 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovaná jako RoHS 2);

• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění;

• nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, v platném znění;

• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.

 NahoruCo je cílem omezování?

Obecným cílem omezování nebezpečných látek v elektrozařízeních je tedy ochrana "oprávněného zájmu", v tomto případě zejména ochrana zdraví a životního prostředí. Cílem je řešit problematiku zvyšujícího se množství odpadních elektrických a elektronických zařízení vznikajících v EU. Nebezpečné látky z elektrozařízení se mohou v průběhu nakládání s odpadem uvolňovat a působit tak škody na lidském zdraví i životním prostředí.

Konkrétním cílem pak je, aby elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, obsahovala některé nebezpečné látky v homogenních materiálech pouze v množství, jež je stanoveno jako maximálně přípustné.

 NahoruJakých elektrozařízení se požadavky týkají?

Elektrozařízením se podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 481/2012 Sb., rozumí zařízení, které vyžaduje k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí elektrickou energii nebo elektromagnetické pole, a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, které je určeno pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1 000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1 500 V.

Elektrozařízení se dále člení do 10 následujících kategorií:

1. velké a malé spotřebiče pro domácnost (např. chladničky, mrazničky, sušičky, myčky...);
2. zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení (např. PC, NTB, tiskárny, servery...);
3. spotřební elektronika (např. rádia, televizory, hudební nástroje...);
4. osvětlovací zařízení (např. svítidla pro zářivky, zářivky, výbojky...);
5. elektrické a elektronické nástroje (např. vrtačky, pily, frézky, nýtovačky...);
6. hračky, vybavení pro volný čas a sporty (např. elektrické vláčky, auta, letadla, sportovní vybavení s elektrickými nebo elektronickými součástmi...);
7. zdravotnické prostředky (např. lékařské přístroje);
8. monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových (např. detektory, regulátory, termostaty...);
9. výdejní automaty (např. automaty na nápoje, peníze...);
10. jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií (např. zásuvky, konektory, tonerové kazety s elektronickou součástkou...).

 NahoruJakých elektrozařízení se požadavky naopak netýkají?

Nařízení vlády stanoví také výčet elektrozařízení, na která se nevztahuje:

1. zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů státu, včetně zbraní, střeliva... určených výlučně k vojenským účelům;
2. zařízení určená pro vyslání do vesmíru;
3. zařízení specificky navržená a určená jako součást jiného zařízení, na které se toto nařízení nevztahuje, pokud mohou fungovat pouze jako jeho součást ...;
4. velké stacionární průmyslové soustrojí;
5. velké pevné instalace;
6. dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu;
7. nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití;
8. aktivní implantabilní zdravotnické prostředky;
9. fotovoltaické panely určené k použití v systému, který je navržen, sestaven a odborně instalován za účelem... pro veřejná, obchodní, průmyslová a obytná zařízení;
10. zařízení specificky navržená výhradně pro účely výzkumu a vývoje...;
11. píšťalové varhany.

Nařízení vlády dále obsahuje řadu výjimek pro konkrétní použití nebezpečných látek, včetně přechodných ustanovení.

 NahoruKdo musí plnit povinnosti?

Výrobci, dovozci, zplnomocnění zástupci a distributoři, kteří uvádějí (dodávají) elektrozařízení na trh. Povinností je posoudit shodu elektrozařízení s technickými požadavky, včetně vypracování technické dokumentace, vlastní provedení posouzení shody stanoveným postupem, vydání EU prohlášení o shodě a umístění označení CE.

Tyto požadavky, jak už bylo zmíněno výše, platí v podstatě od roku 2012, kdy bylo vydáno nařízení vlády č. 481/2012 Sb. Nyní vyšla jeho třetí novela a je potřeba přezkoumat, jaké změny jsou právě teď aktuální.

 NahoruCo se novelizací předpisu změnilo?

Poslední novela nabyla platnosti 22. července 2019. Došlo k následujícím změnám:

• rozšíření rozsahu působnosti nařízení vlády na všechna elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), tzn. na "jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií" (viz předchozí výčet 10 kategorií elektrozařízení – jedná se o kategorii 10 – patří sem např. zásuvky, konektory, okno s elektricky ovládanou sluneční clonou, ruční paletový vozík s elektrickou váhou, kočárek s elektronickými součástkami; kuličkové pero se světelnou nebo blikající funkcí a další výrobky);

• rozšíření rozsahu působnosti nařízení vlády na elektrozařízení, která využívala přechodné ustanovení ve smyslu zákona č. 169/2013 Sb. zohledňující změnu definice elektrozařízení – do této skupiny patří např. pracovní nástroje s vlastním pohonem (poháněné benzínem s elektrickou jiskrou pro zapalování), kuchyňské a domácí spotřebiče obsahující elektronickou součástku, kotle na biomasu, kotle na vodu (elektrické zapalování), elektrické boilery a průtokové ohřívače vody, prodlužovací kabely EDV, datové kabely apod.;

• rozšíření dosavadního rozsahu omezovaných látek v elektrozařízení o čtyři nové ftaláty (pozn.: jedná se o látky používané jako změkčovadla v průmyslu výroby plastů): DEHP, BBP, DBP a DIBP u všech kategorií elektrozařízení vyjma zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro) a monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), na které se bude omezení vztahovat až od 22. 8. 2021;

• nabytí účinnosti některých ustanovení týkajících se výjimek – viz seznam použití některých nebezpečných látek, které lze používat za stanovených podmínek, v příloze nařízení vlády (výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek jsou ke dni 31. srpna 2018 všechny transponovány do nařízení vlády, kde tvoří přílohy č. 2 a 3).

Seznam omezených látek a maximálních hodnot hmotnostní koncentrace tolerované v homogenních materiálech stanovuje příloha č. 1 k nařízení vlády č. 481/2012 Sb. po novelizaci takto:

• olovo (0,1 %),

• rtuť (0,1 %),

• kadmium (0,01 %),

• šestimocný chrom (0,1 %),

• polybromované bifenyly (PBB) (0,1 %),

• polybromované difenylethery – PBDE (0,1 %),

• bis(2-ethylhexyl)ftalát – DEHP (0,1 %),

• butylbenzylftalát – BBP (0,1 %),

• dibutylftalát – DBP (0,1 %),

• diisobutylftalát – DIBP (0,1 %).

 NahoruSouhrn poznatků

Ode dne 22. července 2019 došlo k rozšíření druhů a počtu omezovaných látek a rozšířilo se i množství elektrozařízení, na která je nutno pravidla RoHS uplatnit a na něž se dosud nevztahovala. Z výše uvedených změn samozřejmě vyplývají nové povinnosti pro výrobce, zplnomocněné zástupce výrobců, dovozce a distributory elektrozařízení, jejichž rámcový přehled uvádíme dále. Hlavním požadavkem je, že tzv. hospodářské subjekty (výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor) nesmějí uvádět na trh nové elektrozařízení, které obsahuje olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylethery (PBDE) v množství převyšujícím stanovené hodnoty maximální přípustné koncentrace.

 NahoruRámcový přehled povinností

Výrobce:

• zajistí, aby bylo elektrozařízení, které uvádí na trh, navrženo a vyrobeno v souladu s požadavky;

• před uvedením elektrozařízení na trh vyhotoví technickou dokumentaci a provede interní řízení výroby nebo zajistí jeho zavedení;

• před uvedením elektrozařízení na trh vypracuje EU prohlášení o shodě a připojí označení CE;

• zajistí použití postupů pro zachování shody sériové výroby a přihlédne ke změnám konstrukce nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda;

• uchová technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let po uvedení elektrozařízení na trh;

• zajistí, aby byl na elektrozařízení, které uvádí na trh, uveden typ, série, sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jeho identifikaci (případně na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení);

• zajistí, aby bylo na elektrozařízení (na obalu nebo v dokladu přiloženém k elektrozařízení) uvedené jméno, příjmení, obchodní firma, název nebo ochranná známka, adresa, na které ho lze kontaktovat;

• není-li elektrozařízení v souladu s požadavky, přijme okamžitě nápravná opatření nezbytná k uvedení do souladu, případně stáhne výrobek z trhu nebo učiní jiné opatření;

• předloží orgánu dozoru na základě jeho žádosti informace a dokumentaci nezbytnou k prokázání shody.

Zplnomocněný zástupce:

• výrobce je oprávněn písemně pověřit zplnomocněného zástupce k plnění některých povinností (na základě smlouvy – v souladu s ní pak přebírá zplnomocněný zástupce odpovědnost).

Dovozce:

• může uvést na trh pouze elektrozařízení, které je v souladu s požadavky;

• dovozce uvede na elektrozařízení (na obalu…