Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie

2.5

Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, dále jen "ZOZE") zajišťuje transpozici vybraných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652. Tato směrnice vstoupila v platnost 20. listopadu 2023. Transponována jsou některá nová ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice 2023/2413 (dále jen "směrnice RED III"), která mají za cíl urychlit využití obnovitelných zdrojů energie v členských státech EU.

Návrh zákona

Komentář k jednotlivým ustanovením

Jednou z hlavních překážek pro investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury jsou zdlouhavé administrativní povolovací postupy. Mezi tyto překážky patří složitost platných pravidel pro výběr lokalit a správní povolení pro projekty i složitost a doba trvání posouzení vlivů těchto projektů na životní prostředí. Dále to jsou problémy s připojením k soustavě, omezení týkající se úpravy technologických specifikací během povolovacího postupu a personální otázky orgánů udělujících povolení či provozovatelů soustavy.

Administrativní překážky společně s ukončením provozní podpory pro pozemní fotovoltaické a větrné elektrárny realizaci projektů na území ČR dlouhodobě brání. Prakticky veškerá výstavba pozemních fotovoltaických elektráren (dále jen "FVE") v posledních 10 letech se omezovala na sporadické instalace v areálech firem či na bývalých skládkách. Stav výstavby větrných elektráren (dále jen "VTE") je za období posledních 12 let rovněž nedobrý. Tři čtvrtiny současného instalovaného výkonu (340 MWe) byly postaveny již před rokem 2012. Stejný díl současného instalovaného výkonu se navíc koncentruje jen do čtyř krajů: Karlovarského, Ústeckého, Libereckého a Olomouckého.

Snahy o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen "OZE") se v posledních letech začaly promítat do změn některých dalších právních předpisů. Zejména novela energetického zákona a souvisejících předpisů, realizovaná zákonem č. 19/2023 Sb. a označovaná jako LEX OZE I, která nabyla účinnosti dne 24. ledna 2023, přináší následující důležité změny:

• - Dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 energetického zákona bylo stanoveno, že elektrárny na výrobu elektřiny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.
• - V § 2 odst. 1 písm. m) bodu 2 stavebního zákona došlo k úpravě definice technické infrastruktury, aby zahrnovala také výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů.
• - V důsledku uvedených změn se elektrárny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více považují za veřejnou technickou infrastrukturu, což jim umožňuje těžit z výhod stanovených v § 18 odst. 5 stavebního zákona. Tyto výrobny lze nyní umístit v nezastavěném území, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu jiného veřejného zájmu výslovně nevylučuje a je to v souladu s charakterem území. To umožňuje na velké části území ČR instalaci výroben elektřiny z OZE o výkonu 1 MW a více bez nutnosti předchozí změny územně plánovací dokumentace.

Došlo také ke změnám ve stavebním zákoně, které se týkají instalací výroben elektřiny z OZE:

• - Instalace s výkonem do 50 kW nyní nevyžadují územní rozhodnutí ani souhlas bez ohledu na to, zda je zařízení umístěno na budově či pozemku.
• - FVE na volné ploše vyžadují výměr plochy v územním plánu obce. Nesmí být situovány na kulturní památce, v památkové rezervaci, zóně nebo ve zvláště chráněném území.
• - Výrobny do 50 kW na střeše budovy mohou být instalovány bez ohlášení a stavebního povolení, pokud instalace nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí a jsou splněny požadavky požární bezpečnosti. Instalace nesmí být realizována na kulturní památce.

Dne 31. prosince 2023 nabyl účinnosti také zákon č. 469/2023 Sb., tzv. LEX OZE II, který do českého právního řádu zavádí institut energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie. Mimo jiné definuje pravidla, jakým způsobem lze řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou.

Zákonem č. 465/2023 Sb. byl k 1. lednu 2024 dále novelizován také zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí tak, že došlo k omezení povinnosti posuzování podle tohoto zákona pro větrné elektrárny se stožárem ve výšce od 50 metrů výše pouze pro větrné elektrárny se 4 stožáry a více (bod 7d přílohy č. 1 zákona), nejsou-li současně splněny i další podmínky v bodech 7a-c přílohy č. 1 zákona (především vzdálenost k nejbližšímu chráněnému prostoru staveb, ad.).

V současné době probíhá legislativní proces další transpoziční novely, tzv. LEX OZE III, která se zaměřuje na

• - právní pravidla pro ukládání elektřiny (respektive energie) v elektrizační soustavě;
• - nový druh obchodování založený na slučování nabídky a poptávky po elektřině od více zákazníků pro potřeby provozu elektroenergetické sítě (agregace);
• - oprávnění menších zákazníků zapojit se do potřeb provozu (výkonové rovnováhy) elektrizační soustavy nabízením dodávky nebo odběru elektřiny (akumulace);
• - Další změny v oblasti právní úpravy ochrany spotřebitele související s důrazem na svobodnou volbu agregátora, právo na jeho změnu, právní zakotvení nástroje pro porovnávání nabídek dodavatelů a pravidla pro sjednávání smluv včetně smluv s dynamickou cenou.

ZOZE doplňuje výše uvedené změny související právní úpravy o další nezbytné změny vedoucí k urychlení využívání OZE, a to v návaznosti na požadavky směrnice RED III.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj předmět žádné rozdíly.

 NahoruOdůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Principy nové právní úpravy vycházejí z transponované směrnice RED III, platných zákonů a ze strategických dokumentů České republiky (dále jen "ČR"), ze kterých vyplývá nezbytnost snížit podíl využívání energie z fosilních zdrojů v co nejkratším čase. Patří mezi ně:

• - princip "významně neškodit" (do no significant harm): je nezbytné, aby urychlení využívání OZE nemělo významné negativní vlivy na životní prostředí ani na ostatní veřejné zájmy, včetně zájmu na ochraně veřejného zdraví a soukromého vlastnictví,
• - princip subsidiarity územního plánování: je nezbytné, aby k rozhodování o využití ploch a koridorů docházelo co možná nejblíže k těmto plochám a koridorům při zohlednění jejich místního, nadmístního nebo celostátního významu,
• - princip dobré veřejné správy: transpozice směrnice RED III je provedena s využitím nejlepších dostupných prostorových dat a počítá se s komunikací směrem k veřejnosti a jejím zapojením do přípravy strategických koncepcí.

V souladu s požadavky směrnice RED III mají být v členských státech EU zmapovány tzv. nezbytné oblasti a v jejich rámci pak vymezeny tzv. oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie (čl. 15b a 15c). Nezbytné oblasti mají být zmapovány nejpozději do 21. května 2025. Oblasti pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III. Není vyloučeno vymezování dalších oblastí pro urychlení využívání OZE i po tomto termínu.

Mapování nezbytných oblastí (tj. oblasti, které mají potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie v rozsahu významném pro splnění vnitrostátních příspěvků České republiky k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie): Nezbytné oblasti budou vymezeny jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR (dále jen "PÚR ČR"). Příslušná mimořádná aktualizace PÚR ČR proběhne na základě úkolu uloženého MMR usnesením vlády č. 272, přijatého 24. dubna 2024. Dokončení mimořádné aktualizace PÚR ČR se předpokládá ještě v roce 2024.

Vymezování oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie: Jednotlivé oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány v souladu se schválenou aktualizací PÚR ČR pro zařízení pro přeměnu energie slunečního záření a/nebo energie větru na elektřinu (tj. pro FVE nebo pro VTE nebo pro FVE a současně i VTE), jejich přímé napojení na distribuční či přenosovou soustavu, včetně případného zařízení pro ukládání energie v místě zdroje. Pro tyto dvě technologie, jejichž umístění má plošný charakter a často budou situovány do volné krajiny, je stanovení oblastí pro urychlení využívání OZE vhodným a účinným nástrojem pro zrychlení jejich povolování a dosažení jejich rozvoje v souladu s návrhy Vnitrostátního plánu v oblasti klimatu a energetiky, Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu.

Oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezeny v rámci nezbytných oblastí, a to jen na základě důkladného koordinovaného mapování území. Nařízení vlády stanoví seznam "červených" limitů, které brání vymezení oblasti pro urychlení využívání OZE na daném území (tj. při střetu s některým z vyjmenovaných limitů nebude možné na daném místě oblast vymezit, což se promítne buď do příslušného mapového podkladu pro vymezení v území, nebo – v případě limitů bodového a liniového charakteru – to bude slovně popsáno v rámci vymezené akcelerační zóny).

Současně ZOZE stanovuje zásadu, podle které je (s ohledem na podrobnost územně plánovací dokumentace, limity využití území a na druh OZE, pro který má být dotyčná oblast vymezena) nezbytné upřednostňovat umělé a zastavěné plochy (tj. transpozice požadavků stanovených v článku 15c odst. 1 písm. a) bod i) směrnice RED III).

Oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány na třech úrovních za pomoci nástrojů územního plánování tak, aby byla zajištěna koordinace všech veřejných zájmů v území pro jejich vymezení: (1) oblasti místního významu budou vymezeny územními plány, (2) oblasti nadmístního významu budou vymezeny zásadami územního rozvoje, (3) oblasti celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem. Územně plánovací dokumentace (dále jen "ÚPD") vymezí především hranice oblasti a typ technologie, pro který je vymezena.

Současně s ÚPD příslušné úrovně bude pro každou oblast pro zrychlené zavádění OZE přijato také územní opatření, ve kterém budou stanoveny podrobné a specifické podmínky pro danou oblast – tj. pravidla a zmírňující opatření odpovídající požadavkům podle článku 15c odst. 1 písm. b) směrnice RED III. Územní opatření bude pracovat s výkresem na podkladě katastrální mapy, přičemž jeho podrobnost bude na všech třech úrovních ÚPD stejná. Územní opatření je vydáváno ve formě opatření obecné povahy, stejně jako ÚPD. Proces pořízení (resp. zpravidla změny) ÚPD bude spojen s procesem pořízení jednotlivých územních opatření.

Současně ZOZE upravuje také možnost samostatného pořízení územního opatření, a to v případě, že bylo původní územní opatření zrušeno v přezkumném řízení nebo soudem (kterým nedošlo současně ke zrušení oblasti pro urychlení využívání OZE v územně plánovací dokumentaci) anebo na základě přechodných ustanovení v případě, že územně plánovací dokumentace před účinností zákona již vymezila nebo začala vymezovat plochu pro OZE, která odpovídá požadavkům zákona.

Pokud jde o pravidla a zmírňující opatření odpovídající požadavkům podle článku 15c odst. 1…