3.2.1.3
Nakládání s odpady obsahujícími azbest
Ing. Petr Šulc
NahoruAzbest jako součást staveb
Jednou z velmi častých situací, se kterou jsou konfrontováni vlastníci stavebních objektů, je rekonstrukce či odstraňování částí stavebních konstrukcí nebo demolice celých stavebních objektů, ve kterých jsou obsaženy stavební materiály s obsahem azbestu. Tento problém je spojen se stavbami zejména z druhé poloviny 20. století, kdy se stal pro své specifické technické vlastnosti užívaným materiálem ve stavebnictví, ale byl využíván i v průmyslu. Teprve s odstupem času se zjišťovalo, že je, bohužel, také velmi nebezpečným materiálem, který působením mechanických vlivů uvolňuje mikroskopická vlákna, jež mohou způsobovat rakovinu plic. Azbest se proto v ČR přestal používat v důsledku zákazu výroby materiálů s obsahem azbestu, ke kterému došlo v roce 1997. Ještě před tím, v roce 1984, byl u nás zařazen azbest mezi prokázané karcinogenní látky. Po roce 1984 byly vyráběny pouze takové výrobky, na jejichž výrobu nebylo možné použít jiné materiály, a současně byla zakázána aplikace azbestu nástřikem.
Problém azbestu je způsoben snadným a nepozorovatelným vdechováním jeho vláken, která se tak dostávají do plic, kde atakují plicní sklípky a mohou následně vyvolat rakovinu.
V jakých stavebních konstrukcích se můžeme s azbestem setkat, je již poměrně známou věcí nejen mezi odborníky na tuto problematiku. Jedná se o známé střešní krytiny (vlnité desky, čtvercové šablony), azbest byl užíván v izolacích, obvodových pláštích budov, protipožárních nástřicích. Lze jej nalézt v některých příčkách a podlahových krytinách, rourách, ale i v některých elektrozařízeních.
Azbest se do prostředí uvolňuje ve formě mikrovláken, která jsou našimi smysly nepostřehnutelná. Jak stavební materiály a výrobky stárnou, je jejich povrch narušován klimatickými vlivy. Ale největší nebezpečí hrozí při nesprávně prováděné údržbě staveb nebo při jejich neodborné demolici, kdy se do prostředí uvolňuje mnohem větší množství vláken než při přirozené degradaci materiálů.
Příkladem mohou být problémy, se kterými se setkáváme i na běžných stavbách (rodinných domech, chatách, chalupách), kde vlastník ocelovým kartáčem čistí azbestovou krytinu od mechu, láme desky a shazuje je z výšky na hromadu nebo do kontejneru. Nebezpečné je rovněž řezání, broušení nebo vrtání do problematických materiálů.
NahoruOdstraňování stavby stavebním podnikatelem
Pro práci s azbestem jsou stanoveny podmínky v řadě předpisů. Např. stavební zákon vyžaduje, aby vlastník stavby zajistil odstranění stavby stavebním podnikatelem. Pro stavby nevyžadující stavební povolení postačuje při odstraňování takové stavby zajištěný odborný stavební dozor (vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb). Povinnosti odstraňování staveb se zajištěným stavebním dozorem se nevyhnou ani fyzické osoby, které provádějí práce svépomocí.
U staveb, kde je přítomen azbest, zajistí vlastník stavby provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
V případě staveb, kde se vyskytuje azbest, je i přísnější příprava na odstranění stavby. Musí být vedeno řízení o odstranění stavby a jako nezbytný podklad je vyžadováno závazné stanovisko hygienické služby. Před zpracováním projektu bouracích prací by měl být proveden stavebně technický průzkum, odebrány a analyzovány vzorky na přítomnost azbestu.
Stavební podnikatel, který bude stavební nebo demoliční práce zajišťovat, musí ohlásit (a to minimálně 30 dní před zahájením prací) příslušné krajské hygienické stanici práce, při nichž mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení musí obsahovat náležitosti uvedené v § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. Výjimkou jsou pouze práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu, kde ohlašovací povinnost není (viz § 2 vyhlášky č. 394/2006 Sb.).
Zaměstnanci, podnikající fyzické nebo právnické osoby nebo fyzická osoba by měli být náležitě proškoleni oprávněnou osobou, provádějící stavební dohled, o bezpečném pracovním postupu při práci s azbestem a jeho možných zdravotních rizicích, jak stanoví § 21 odst. 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění.
Povinnosti firem provádějících práce s azbestem vůči orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví § 41 zákona č. 258/2000 Sb.
NahoruProvádění demoličních prací svépomocí fyzickou osobou (občanem)
Odstranění může v některých případech provádět svépomocí i fyzická osoba (nepodnikající). Jak již bylo uvedeno, pokud provádí demoliční práce stavebník, který není oprávněn k podnikání, musí zajistit odborný dohled nad pracemi prostřednictvím stavebního dozoru. To se týká staveb, které nevyžadují stavební povolení.
U staveb, kde je přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
V ostatních případech (stavby vyžadující stavební povolení) je nezbytné dle § 128 odst. 5 SZ, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Povinnosti stavebního podnikatele jsou stejné jako v případě všech ostatních stavebníků (osob oprávněných k podnikání), uvedených v textu výše.
NahoruPožadavky na nakládání s vybouranými materiály obsahujícími azbest
Materiály obsahující azbest musejí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto postupu vyšší. Kromě prací s azbestem nesmí být na stavbě prováděny jiné práce ani jiné činnosti. Prostor, kde dochází k nakládání s azbestem, nebo stavba celá, musejí být vymezeny tzv. "kontrolovaným pásmem", v němž je nutno dodržovat legislativou stanovená režimová opatření.
Z hlediska odpadové legislativy je problematika řešena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která zapracovává i příslušné evropské předpisy pro nakládání s azbestem (Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady).
V Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů), jsou odpady s obsahem azbestu ze staveb uvedeny v podskupině 17 06 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu. Jedná se o následující dva nebezpečné odpady:
V příloze č. 24 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady jsou v bodě 3 stavební materiály obsahující azbest uvedeny ve výčtu odpadů jako první dva odpady ve skupině "Stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky", konkrétně se jedná o:
- izolační materiály s obsahem azbestu,
- stavební materiály obsahující azbest.
Jedná se tedy o stejné druhy odpadů, které uvádí Katalog odpadů (viz výše).
… 