13.5.1
Monitorování, analýza a zlepšování procesů služeb
Ing. Monika Becková
Jedním z osmi základních principů řízení (nejen) jakosti je přístup
k rozhodování zakládající se na faktech.
Připomeňme si, že existují tři hlavní "vývojové stupně“ řízení
procesů:
-
identifikace procesů = pochopení požadavků systému, který
chceme aplikovat v konkrétním prostředí, a pochopení realizace jednotlivých
činností, které jsou k tomu nutné (→ probíhá během zavádění QMS);
-
řízení procesů = zvyšování efektivnosti procesů
prostřednictvím různých nástrojů řízení. K tomu je zapotřebí zavést
systematický sběr dat a provádět jejich analýzy a vyhodnocování (→ probíhá
během realizace - uplatňování QMS);
-
zlepšování procesů = na základě výsledků objektivních
měření, čili na základě předchozího systematického sběru dat, provedením jejich
analýzy a vyhodnocování a realizací následných rozhodnutí můžeme prakticky
naplnit tento stupeň řízení procesů (→ probíhá během realizace - rozvoj, zlepšování QMS)
Aby mohlo vedení organizace zajistit stálé zlepšování, musí být
schopno správných rozhodnutí. Skutečné zlepšování výkonnosti procesů lze
prokázat pouze za předpokladu dostupnosti údajů o jeho průběhu, které získáme
právě měřením, případně monitorováním, což označujeme pojmem "feedback“ (neboli zpětná vazba). To znamená, že podklady pro nalezení rozhodnutí se
připravují na základě analýzy dat, faktů a informací získaných monitorováním a
měřením.
Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že se musíme naučit:
-
identifikovat procesy,
-
řídit procesy,
-
měřit (monitorovat) procesy a produkty,
-
analyzovat získaná data
za účelem dosažení (případně prokázání) jejich neustálého
zlepšování.
Všeobecně zahrnuje tato část řízení systému několik kroků, které
všechny označujeme souhrnně pojmem "zpětná vazba“, tzn. že nám poskytuje zpětně
informace o chování systému. Cílem je zkrátka ověřit, zda věci fungují tak, jak
jsme je naplánovali, a co by se případně dalo ještě zlepšit. Představuje jeden
ze základních principů řízení systému vůbec, který vymezuje v případě QMS
dokonce požadavek čl. 8 normy ISO 9001: Měření, analýza a
zlepšování:
"Organizace musí plánovat a uplatňovat procesy monitorování, měření,
analýzy a zlepšování, aby prokázala shodu výrobku (služby), a celého systému
řízení jakosti s požadavky které jsou na ně kladené, a dále aby zajistila
neustálé zlepšování efektivnosti systému řízení jakosti.“
Obecně vzato organizace musí plánovat a provádět procesy
monitorování, měření, analýzy a zlepšování, které jsou potřebné pro prokázání
shody produktu s danými požadavky, pro zajištění shody QMS s politikou, cíli a
požadavky, které byly pro systém stanoveny, a pro neustálé zlepšování
efektivnosti systému managementu jakosti, a to včetně určení metod, statistické
nevyjímaje. Monitorování, analýza a zlepšování v souladu s principy QMS
obsahuje čtyři základní části, kterým se opět budeme postupně věnovat, a to
zejména ve smyslu příkladů aplikace v různých oblastech.
Čl. 8 normy "Měření, analýza a zlepšování“ přitom zahrnuje, jak už
víme, následující části:
NahoruMonitorování a měření
Z výše uvedeného jsou zřejmé jednotlivé oblasti (problematiky),
které patří do monitorování, měření, analýzy a zlepšování. Dále si zopakujeme,
co znamenají jednotlivé kroky, a postupně si v dalším textu budeme uvádět
konkrétní příklady.
NahoruSpokojenost zákazníka
Organizace musí získávat a analyzovat informace týkající se
zákazníka, resp. jeho vnímání toho, zda organizace splnila jeho požadavky.
Způsob získávání a používání těchto informací se musí určit, nikoli však
nezbytně nutně dokumentovaným postupem. V případě malé organizace by mělo
stačit stanovit způsob získávání těchto informací (např. formou ústně
položených otázek při předávání zakázky, dotazníkovou metodou apod.) a jejich
shromažďování např. v tabulce EXCEL apod. Zde jsou hlavně důležité ukazatele,
tedy otázky, které budeme klást, a vhodný způsob, jak získat odpovědi. Důležité
je uvědomit si, že pouhé sledování reklamací není skutečně aktivní hodnocení
spokojenosti, jde spíše o sledování nespokojeného zákazníka. Ve fázi zjišťování
informací o spokojenosti je rozhodujícím faktorem:
-
uvědomit si, že nejde o získávání kladných referencí, ale o
potřebu mít k dispozici skutečně reálné informace o tom, jak nás vnímá náš
zákazník,
-
uvědomit si, že nestačí sledování pouze reklamací a stížností
(viz výše),
-
určit správný zdroj informací (tj. pracovníka, který je schopen
poskytnout odpovídající informace),
-
stanovit přiměřenou velikost reprezentativního vzorku (kolika a
jakých zákazníků se budeme ptát),
-
sestavit vhodný okruh otázek a dobře je formulovat,
-
stanovit způsob získávání informací (osobně, telefonicky,
písemně ...).
NahoruInterní audit
Problematika realizace interního auditu je sama o sobě dosti široká
a tuto problematiku řeší jiná, samostatná část této příručky. Nicméně pro
úplnost a ucelenost informací si připomeňme povinnosti organizace v oblasti
auditu. Je třeba provádět v plánovaných intervalech interní audity, aby se
zjistilo, zda QMS
-
vyhovuje plánovaným činnostem a požadavkům na něj kladeným
organizací, případně normou, se kterou prokazuje organizace shodu,
-
je efektivně uplatňován a udržován.
Musí být dodrženo několik kroků (podmínek):
-
určení osoby odpovědné za řízení programu auditů,
-
zabezpečení naplánování (tvoří se program auditů s ohledem na
stav a důležitost procesů a oblastí, zpravidla roční),
-
naplánování každého jednotlivého auditu (časový a věcný
harmonogram),
-
stanovení metody, kritérií auditů, předmětu auditů, jejich
četnost, způsob provádění a pořizování záznamů,
-
určení týmu auditorů (musí být zajištěna dostatečná odborná
způsobilost, objektivita a nestrannost - auditoři nesmějí provádět audit své
vlastní práce. Návod pro realizaci interního auditu je možno nalézt ve směrnici
ČSN EN ISO 19011:2003 - Směrnice pro auditování systému managementu jakosti
a/nebo systému environmentálního managementu),
-
v dokumentovaném postupu musejí být stanoveny odpovědnosti a
požadavky na plánování a provádění auditů, na předkládání zpráv o výsledcích a
na udržování záznamů,
-
management odpovědný za auditovanou oblast musí zajistit, aby
byla provedena opatření k odstranění zjištěných neshod a jejich příčin,
-
mezi následné činnosti se musí zahrnout ověřování provedených
opatření a předložení zprávy o výsledcích ověřování.
NahoruMonitorování a měření procesů
Výsledky monitorování slouží pro provádění procesních analýz a ke
zlepšování. Pokud se neprovádí monitorování nebo měření, není co analyzovat a
co zlepšovat (viz PDCA). Monitorování a měření procesů je další způsob, jak
získat informace o efektivnosti systému managementu jakosti. Organizace musí
monitorovat (a je-li to vhodné, měřit) procesy, které identifikovala a řídí je.
Tyto metody musí prokazovat schopnost procesů…