Implementace a provoz - ČL. 4.4. (Svařování)

18.2.3.2.1

Implementace a provoz – ČL. 4.4. (Svařování)

Doc. Ing. Alois Fiala, CSc., Ing. Monika Becková a kolektiv autorů

V další části tohoto oddílu se budeme věnovat problematice svařování.

 NahoruPrávní požadavky

Tematika svařování je zahrnuta v níže uvedených právních požadavcích:

• vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v platném znění;

• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění;

• vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), v platném znění;

• vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění;

• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, v platném znění;

• zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, v platném znění (pozn.: od 1. 1. 2012 nahrazuje zákon č. 350/2011 Sb. – chemický zákon!);

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění.

Svařování je tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp.

Svařování je jednou z nejvyužívanějších technologií při výstavbě, výrobě, údržbě a opravách strojů a zařízení. Z hlediska technologie jde o způsob produktivní a velmi těžko nahraditelný. Z požárního hlediska se jedná o práci za použití otevřeného ohně nebo o práci s materiály zahřátými na tavící teplotu. Svařování je tedy základním rizikem, které může vést ke vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem na základě účinků tepla.

Bohužel vzniká z důvodu nedodržení legislativních požadavků a kvůli nedbalosti pracovníků při svařování velký počet požárů jak s velkými finančními škodami, tak se ztrátami na životech či ke zranění osob.

 NahoruSvařování elektrickým obloukem

V současnosti nejrozšířenější metodou svařování je svařování elektrickým obloukem.

Pokud bychom si provedli identifikaci nebezpečí při tomto ručním obloukovém svařování, pak bychom zjistili, že k nim patří: roztavený kov, ultrafialové světelné záření, infračervené světelné záření, viditelné světelné záření, hořící svarek, elektrický proud, výbuch, požár, elektrický proud, teplota prostředí, vlhkost a větrání (mikroklimatické podmínky), ozáření, hluk, zápalné a výbušné látky, plyny, páry, prachy a aerosoly (toxické složky), ostré hrany předmětů či pohyblivé části zařízení.

Největšími riziky vyplývajícími z nebezpečí při ručním obloukovém svařování jsou ultrafialové světelné záření, infračervené světelné záření a vznik toxických složek svářecích aerosolů.

 NahoruPrevence

Níže si přiblížíme prevenci, tedy zajištění ochrany před těmito nebezpečími.

1. Záření lze rozdělit na:

   • vysokofrekvenční,

   • infračervené (sálavé teplo),

   • ultrafialové (způsobuje zčervenání pokožky až popáleniny),

   • viditelné (oslňující),

   • ionizující.

   Pracovník (svářeč) musí být vůči záření chráněn osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby, jež jsou v okolí pracoviště, musejí být chráněny zástěnami (závěsy, kryty, clony apod.). Zástěny musejí být z nehořlavého nebo nesnadno hořlavého materiálu. Na daném pracovišti svářeč zodpovídá za rozestavění zástěn takovým způsobem, aby byla zabezpečena účinná ochrana osob v okolí svářečského pracoviště.

2. Aerosoly – snížení emisí škodlivin (plynných toxických složek pocházejících z technologického procesu, tuhých složek, jež představují látky ohrožující plíce) do pracovního prostředí lze zajistit např.:

   • použitím technologií s nižší emisí aerosolů (např. při svařování chromniklových ocelí použít technologii sváření v ochranném plynu – MIG, TIG, GMAV, místo ručního obloukového sváření),

   • použitím správně dimenzované extrakčně-ventilační jednotky, respektive svářecí pistole s odsáváním přímo od zdroje,

   • nesvařováním materiálů s povrchovou úpravou – podkladové materiály je tedy nutné před svařováním očistit od nátěru,

   • použitím vhodných osobních ochranných prostředků.

3. Větrání svářečského pracoviště lze rozdělit na následující typy:

   • přirozené – to je přípustné pouze v provozech s přechodným nebo krátkodobým svařováním, kde je prostor na 1 svářeče větší než 100 m³ a kde nevznikají při svařování toxické plyny a látky;

   • místní odsávání (např. v uzavřených a malých prostorech) nebo nucené větrání (odsávání znečištěného vzduchu a přívod čistého vzduchu na pracoviště svářeče nebo přívod upraveného vzduchu do dýchacího prostoru svářečského štítu nebo kukly) se musí používat, pokud vzniká při svařování místní hromadění škodlivých látek. Náhrada přívodu čerstvého vzduchu přívodem kyslíku je nepřípustná. Nucené větrání musí být zajištěno na pracovištích, kde se stále svařují těžké a lehké kovy, jejich slitiny, případně jejich povlaky (obsahující např. kadmium, berylium, zinek, olovo, chrom, rtuť, mangan a sloučeniny).

4. Popálení od roztaveného kovu, hořícího svarku, výbuchem, požárem – zde je třeba zabezpečit svářeče osobními ochrannými pracovními prostředky. Svářeč musí před započetím práce zkontrolovat, zda jsou z místa svařování odstraněny hořlavé látky, zda je zamezeno vzniku požáru nebo výbuchu a zda je zajištěna ochrana dalších osob. Svářeč musí být zabezpečen proti rozstřiku roztaveného kovu a strusky a proti úlomkům strusky při jejím odstraňování z povrchu svaru stanovenými osobními ochrannými pracovními prostředky, jež mu budou chránit zrak, obličej a ostatní části těla.

5. Mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost, apod.) – svářeč musí být chráněn vhodným oděvem i prostředky proti šíření sálavého tepla (např. zástěnami). Na pracovní místo svářeče je zakázáno přivádět místo vzduchu kyslík.

6. Ochranu pracovníka před úrazem pohyblivými částmi zařízení zajistíme např. tím, že svařování může být prováděno pouze na strojích a zařízení, která jsou blokována vůči nežádoucímu spuštění. Obsluha smí započít práci na automatizovaném svářecím zařízení až po zjištění, že ve vymezeném nebezpečném prostoru nejsou osoby ani nežádoucí předměty.

 NahoruPožárně bezpečnostní opatření

Požárně bezpečnostní opatření související se svařováním lze rozdělit na tři následující opatření, a to:

• - základní požárně bezpečnostní opatření;
• - zvláštní požárně bezpečnostní opatření;
• - požární dohled.

 NahoruZákladní opatření

Základní požárně bezpečnostní opatření jsou:

technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před započetím, v průběhu a po ukončení svařování, která zahrnují opatření vyplývající z použité technologie svařování.

 NahoruZvláštní opatření

Zvláštní požárně bezpečnostní opatření jsou:

technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před započetím, v průběhu a po ukončení svařování, s ohledem na konkrétní druh nebezpečí (prostor s nebezpečím výbuchu s následným požárem apod.), umístění svářečského pracoviště, systém zabezpečení požární ochrany atd., a to také v přilehlých prostorách (přilehlým prostorem je prostor nacházející se nad a pod svářečským pracovištěm a vedle něj, který může být ohrožen vznikem nebo rozšířením požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském pracovišti).

 NahoruPožární dohled je:

činnost, jež je zaměřena na požární bezpečnost v průběhu, při přerušení a po skončení svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření.

Práce se zvýšeným nebezpečím jsou takové práce, během nichž hrozí vyšší nebezpečí úrazu (např. elektrickým proudem, popálením, otravou apod.) nebo trvalého poškození zdraví (svářečským aerosolem, zářením apod.), požáru nebo výbuchu. Při takové činnosti musejí být přijata bezpečnostní opatření.

Pokud se účastní svařování více svářečů, stanoví se předem způsob vzájemného dorozumívání. Svářeč dává pokyn k zapnutí svařovacího zdroje, když je připraven započít práci a zaujal pracovní polohu.

K pracím se zvýšeným nebezpečím patří např. takové práce:

• - při nichž největší přípustná dlouhodobá rovnoměrná zátěž pracovníků (mikroklimatické podmínky) překračuje stanovené hygienické limity – ty jsou uvedeny v NV č. 361/2007 Sb.;
• - při nichž ekvivalentní hladina hluku překračuje nejvyšší přípustnou hladinu hluku – více viz NV č. 272/2011 Sb.;
• - na pracovišti s lasery třídy III a IV nebo s elektronovým svařováním v atmosféře, pokud technická opatření nevylučují nebezpečí zasáhnutí pracovníka přímým nebo odraženým paprskem;
• - v pracovním prostředí s překročením průměrných hodnot nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v pracovním prostředí nebo s překročením přípustného množství svářečských dýmů, přičemž není překročena mezní hodnota těchto škodlivin;
• - v prostředí s vyšší intenzitou záření, než je hygienicky dovolené;
• - v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu;
• - v mokrých, vlhkých nebo horkých podmínkách snižujících elektrický odpor ochranného oděvu, pomůcek i pokožky lidského těla;
• - v uzavřených a těsných prostorech (např. nádrže, kotle);
• - na nádobách, potrubích a zařízeních, které jsou znečištěné, jež obsahovaly nebo u nichž je podezření, že mohly obsahovat látky ohrožující zdraví včetně toxických látek a žíravin;
• - na nádobách, potrubích a zařízeních pod tlakem, nebo které obsahovaly hořlavé nebo hoření podporující látky, nebo uvnitř těchto nádob, potrubí a zařízení;
• - pod vodou.

Před započetím svářecích prací se musí tedy vyhodnotit, zda v těchto prostorech, v nichž se bude svařovat, nepůjde o práci se zvýšeným nebezpečím.

Při zvýšeném nebezpečí se smí svařovat pouze na základě písemného příkazu ke svařování a po uvedení v něm definovaných doplňujících bezpečnostních opatření.

Za vystavení písemného příkazu ke svařování a za provedení nařízených doplňujících bezpečnostních opatření odpovídá zplnomocněný pracovník.

Bezpečnostní opatření stanovují v příkazu pracovníci s odbornou způsobilostí v příslušné oblasti. V příkazu musí být vymezena doba platnosti a stanoven dohled dalších pracovníků.

Pro opakovanou činnost může být písemný příkaz ke svařování nahrazen pracovním postupem, který však nesmí být v rozporu s bezpečnostními ustanoveními pro svařování kovů.