11.6
Havarijní novela vodního zákona 2024
Bc. Kateřina Březová
Novela vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 182/2024 Sb. s dělenou účinností od 1. července, resp. 1. srpna 2024. Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů.
Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce.
Novela dále zavedla až pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání.
Hlavními cíli havarijní novely VZ je:
-
zavedení evidence výpustí ze zdrojů znečištění odpadních vod do vod povrchových, a tím minimalizace dopadů vzniklé havárie
-
zavedení kontinuálního měření vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek, nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy) do vod povrchových, a tím minimalizovat riziko vzniku havárií na vodních tocích, příp. minimalizovat dopady vzniklé havárie
-
minimalizace rizika vzniku havárií ČOV s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek a minimalizace rizika kontinuálního znečištění vodních toků těmito kontaminanty z odpadních vod díky správně nastaveným provozním řádům ČOV
-
v případě vzniku havárie na vodním toku zlepšení součinnosti jednotlivých zasahujících orgánů podílejících se na zneškodňování této havárie a specifikovat rozdělení jejich kompetencí
NahoruEvidence a digitalizace výpustí do vodních toků
§ 19a a § 22 odst. 6
Cílem je zmapování všech výpustí na významných vodních tocích (jejichž správci jsou Státní podniky Povodí) a následné spárování s povoleními k nakládání s vodami v případě povolených vypouštění, dořešení nepovolených výpustí (ke kterým nebylo vydáno či není dohledatelné příslušné povolení k nakládání s vodami, tj. historické výpusti a tzv. "černé" výpusti), vytvoření celostátní elektronické databáze (registru) všech výpustí založené na prostorových datech, její pravidelná aktualizace a provoz. Vodoprávní úřad (VPÚ) či příslušný správce povodí tak bude disponovat přehledem všech objektů – výpustí (odpadních i dešťových vod) do vodoteče a jejich umístěním.
Seznam by podle novely měly na základě provozně-technické dokumentace toků a terénního průzkumu vytvořit Státní podniky Povodí ve spolupráci s VPÚ. Všechny výpusti by měly mít přiřazeny údaje o poloze v souřadnicovém systému a také by měly být zakresleny v mapě příslušného VPÚ. Informační systém by měl být schopen na základě dostupných údajů v případě povoleného vypouštění i příslušné povolení k nakládání s vodami. Součástí seznamu výpustí odpadních vod by mělo být také kvalitativní složení vypouštěných odpadních vod. Tato evidence by měla být průběžně aktualizována. U výpustí, ke kterým není vydáno příslušné povolení, bude nutné zjistit zdroj znečištění a jeho původce.
NahoruKontinuální měření odpadních vod do vod povrchových
§ 38 odst. 10
Uložení povinnosti provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele, a to v souvislosti s vypouštěním zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 části II bodů 1 (sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů) a 9 (kyanidy) do vod povrchových, aby díky tomuto monitoringu bylo sníženo riziko možného vzniku havárie, byla usnadněna kontrola ze strany správních orgánů, a zároveň se v případě vzniku havárie zjednodušilo zjišťování příčin havárie a jeho původce.
NahoruPovinnost uživatele Havarijní plán vložit do systému ISPOP
§ 39
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných…
