6.4.2.6
Dráty pro svařování hliníku a slitin hliníku tavící se elektrodou v ochranném plynu (MIG)
Ing. Josef Trejtnar
Pro přídavné svařovací materiály pro hliník a jeho slitiny neexistuje žádný přímý vztah mezi používanou svařovací metodou a tvarem přídavného materiálu. Proto je možné, podobně jako v případě drátů pro svařování niklu a jeho slitin, použít i pro tuto skupinu jednotnou klasifikační normu. Tou je ČSN EN ISO 18273:2016 (055322). Tento dokument zavádí jednotnou značku pro dráty pro svařování tavící se elektrodou (MIG) i pro tyče pro svařování wolframovou elektrodou (TIG) a to písmeno S. Z toho vyplývá, že jeden tvar výrobku může být použit pro více než jednu metodu svařování. Další část klasifikačního označení uvádí číselnou značku, určující chemické složení drátu nebo tyče v souladu se značkami těchto slitin, registrovaných u Aluminium Association, Washinghton DC, USA. Pro klasifikaci a značení jsou pak v současné době nejčastěji používány normy (ČSN) EN ISO 18273 a AWS A5.10.
Klasifikace a značení podle ČSN EN ISO 18273:2016
Jak již bylo uvedeno, klasifikační značka se skládá z písmene S a z označení pro chemické složení daného drátu, které je dáno tabulkou "Označení pro chemické složení drátu podle ČSN EN ISO 18273:2016".
Označení začíná vždy chemickou značkou hliníku, tj. Al a příslušným číselným kódem, charakteristickým pro určité složení drátu. Jako dodatek může být pro okamžité pochopení složení slitiny použito i uvedené označení chemickými značkami…