6.4.5.1
Drátové elektrody a plněné elektrody pro svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí pod tavidlem a kombinace elektroda-tavidlo
Ing. Josef Trejtnar
V rámci postupující normalizační činnosti byla v roce 2010 vydána nová EN ISO 14171,
která nahradila původní ČSN EN 756 a rozšířila, podobně jako u jiných druhů svařovacích materiálů, klasifikaci o systém B, používaný v asijských státech především v pacifické oblasti. Norma současně i rozšířila oba systémy o možné klasifikace kombinací plněná elektroda-tavidlo. Tento dokument umožňuje jednak samostatnou klasifikaci drátových elektrod v obou systémech na základě jejich chemického složení a dále stanovuje požadavky na klasifikace kombinace elektroda (plný drát nebo plněná elektroda)-tavidlo podle chemického složení čistého svarového kovu rovněž v obou systémech a to ve stavu po svařování nebo po tepelném zpracování po svařování.
Platí pro metodu svařování pod tavidlem ocelí s mezí kluzu až do 500MPa nebo s minimální pevností do 570 MPa.
Každá drátová nebo plněná elektroda může být klasifikována s několika tavidly a v obou systémech.
Kapitola byla dále na základě připomínek doplněna o stručné poznámky ke klasifikaci podle korespondující AWS A5.17
Klasifikace podle ČSN EN ISO 14171-A
Klasifikace kombinace elektroda-tavidlo vychází z minimální hodnoty meze kluzu čistého svarového kovu a z hodnoty jeho nárazové práce 47J při zkušební teplotě. Klasifikace se ještě částečně liší, pokud se jedná o jednostranné vícevrstvé svařování, nebo o svařování prováděné jako oboustranné. Více ukáže rozbor níže uvedených příkladů kombinací:
ČSN EN ISO 14171-A: S 46 3 AB S2 pro vícevrstvé svařování
S 4T 2 AB S2Mo pro oboustranné svařování
S 42 2 AB T3Mo oboustranné svařování plněnou
elektrodou
kde význam jednotlivých částí značení je následující:
S – obecné označení svarového kovu z kombinace elektroda-tavidlo při svařování pod
tavidlem
46, 42– udává pevnostní vlastnosti čistého svarového kovu při vícevrstvém svařování podle následující tabulky
Tabulka Označení pro pevnostní vlastnosti při vícevrstvém svařování podle ČSN EN ISO 14171-A
4T – opět pevnostní vlastnosti čistého svarového kovu pro oboustranné jednovrstvé svary
podle následující tabulky
Tabulka Označení pro pevnostní vlastnosti oboustranných svarů podle ČSN EN ISO 14171-A
3, resp.2 – udává minimální nárazovou práci čistého svarového kovu podle následující tabulky
Tabulka Označení nárazové práce čistého svarového kovu -platí pro ČSN EN ISO 14341 -A i -B
AB – označení pro druh tavidla podle následující tabulky
Tabulka Označení typu tavidla
NahoruS2, S2Mo – označení pro druh drátu podle jeho chemického složení dle následující tabulky
Tabulka Označení pro chemické složení drátů pro svařování pod tavidlem podle ČSN EN ISO 14171-A
T3Mo – chemické složení čistého svarového kovu s plněnou elektrodou T3Mo viz následující tabulka
Tabulka Označení čistého svarového kovu navařeného kombinací plněná elektroda-tavidlo podle ČSN EN ISO 14171-A
Klasifikace podle ČSN EN ISO 14171-B
Klasifikace kombinace elektroda-tavidlo v systému podle EN ISO 14171-B vychází
z hodnoty meze pevnosti v tahu čistého svarového kovu a z hodnoty jeho nárazové práce 27J při zkušební teplotě. Klasifikace se opět částečně liší, pokud se jedná o jednostranné vícevrstvé svařování, nebo o svařování prováděné jako oboustranné. Více ukáže rozbor níže uvedených příkladů kombinací:
ČSN EN IO 14171:B S49A2 AB SU32 pro vícevrstvé svařování
S55S4 AB SU2M3 pro oboustranné svařování
S55A8U AB TUN 7 plněná elektroda-tavidlo
kde význam jednotlivých částí je následující:
S – obecné označení svarového kovu z kombinace elektroda-tavidlo při svařování pod tavidlem
49A,55A resp. 55S – je označení pro pevnostní vlastnosti svarového kovu ve stavu
po svařování podle následujících dvou tabulek
Tabulka Označení pro pevnostní vlastnosti při vícevrstvém svařování podle ČSN EN ISO 14171 - B
Tabulka Označení pro pevnostní vlastnosti oboustranných svarů podle ČSN EN ISO 14171-…
