dnes je 22.12.2024

Input:

ČSN EN 693+A1:2009 - Hydraulické lisy

11.10.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.14 ČSN EN 693+A1:2009 – Hydraulické lisy

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….


___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 693+A1:2009

Obráběcí a tvářecí stroje – Hydraulické lisy – Bezpečnost 
Požadavky
Podle ČSN EN 693+A1 :2009 (Třídící znak 21 0701) 
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Národní předmluva

Změny proti předchozím normám


Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 z prosince 2008. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami .
Vypuštěný text je zobrazen takto „vypuštěný text“, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. 
     
1 Předmět normy       
1.1 Tato norma stanoví technické bezpečnostní požadavky a opatření, která musí přijmout osoby zabývající se projektováním (jak je uvedeno v 3.11 EN 292-1:1991), výrobou a dodáváním hydraulických lisů určených k tváření kovů za studena nebo materiálu sestávajícího částečně ze studeného kovu.

1.2 Tato norma zahrnuje rovněž lisy určené jak na tváření kovů za studena, tak na zpracování jiných plochých materiálů (např. lepenky, plastů, pryže nebo kůže) a kovových prášků stejným způsobem.

1.3 Požadavky obsažené v této normě berou v úvahu předpokládané použití stroje, jak je uvedeno v 3.12 EN 292-1:1991. Tato norma předpokládá přístup k lisu ze všech stran, s přihlédnutím k nebezpečím popsaným v kapitole 4 a stanoví bezpečnostní opatření jak pro obsluhu, tak i pro jiné vystavené osoby.

1.4 Tato norma platí rovněž pro pomocná zařízení, která jsou integrální částí lisu. Pro bezpečnostní ochranu integrovaných systémů používaných lisy viz také ISO 11161.

1.5 Tato norma nezahrnuje stroje, jejichž hlavním konstrukčním účelem je:
  1. stříhání plechu tabulovými nůžkami

  2. zhotovování mechanických spojů, např. nýtování, sešívání drátem nebo stehováním;

  3. ohýbání nebo ohraňování;

  4. rovnání;

  5. děrování na revolverových lisech;

  6. vytlačování;

  7. zápustkové kování nebo objemové tváření za studena;

  8. zhutňování kovového prášku;

  9. děrování na jednoúčelových děrovacích strojích konstruovaných výhradně pro profily, např. pro stavebnictví;

1.6 Tato norma platí pro stroje vyrobené po datu jejího vydání. 
     
3 Termíny a definice

Pro účely této normy platí následující definice. Další definice jsou obsaženy v příslušných normách typu A a B a v příloze A EN 292-2:1991/A1:1995.

3.1 pomocné zařízení
jakékoli zařízení určené pro použití tvářecím nástrojem a spojené s lisem, např. zařízení pro mazání, vkládání a vyjímání.

3.2 automatický cyklus
pracovní režim, kdy beran/traverza po spuštění opakuje trvale nebo přerušovaně všechny funkce bez ručního zásahu v nebezpečném prostoru.

3.3 pracovní cyklus
pohyb beranu/traverzy z výchozí polohy cyklu (obvykle horní úvrať) do dolní úvrati a zpět do polohy zastavení cyklu (obvykle horní úvrať); pracovní cyklus zahrnuje všechny operace prováděné v průběhu tohoto pohybu

3.4 chod jednotlivými zdvihy
pracovní režim, kdy každý pracovní cyklus beranu/traverzy musí být znovu spuštěn obsluhou

3.5 úvratě
body, v nichž je nástroj během svého zdvihu
– bud’ nejblíže k lisovnici (obvykle to odpovídá konci uzavíracího zdvihu), označovaný jako dolní úvrať (DÚ)
– nebo nejdále od lisovnice (obvykle to odpovídá konci otevíracího zdvihu), označovaný jako horní úvrať (HÚ)

3.6 lisovnice
nepohyblivá část nástrojů používaných na lisu;

3.7 vyvrtávání
proces dokončování rozměrů před tím vytvořených děr ve studeném kovu obvykle použitím rotujícího jednobřitého nástroje při použití strojního axiálního posuvu;

3.6 pracovní prostor
prostor, ve kterém může probíhat proces obrábění;

3.7 spodní přidržovač
příslušenství lisovnice, které akumuluje a uvolňuje nebo absorbuje sílu podle potřeby některých lisovacích operací;

3.8 předčasně se otevírající ochranný kryt s blokováním
ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením, které nepřeruší pracovní cyklus, jestliže se otevře kryt v okamžiku, kdy veškerý nebezpečný pohyb v prostoru nástrojů ustal;

3.9 jistící zařízení ochranného krytu
mechanické zařízení, které udržuje ochranný kryt s blokováním v uzavřené a jištěné poloze, dokud neustane riziko zranění plynoucí z nebezpečných funkcí stroje;

3.10 hydraulický lis
stroj konstruovaný nebo určený k přenášení energie přímočarým pohybem mezi nástroji se zavírajícími hydraulickými prostředky za účelem zpracování kovu mezi nástroji za studena (např. tvářením nebo tvarováním) nebo materiálu sestávajícího ze studeného kovu; tato energie je vyvolána účinkem hydrostatického tlaku (viz obrázek 1 a 2)

3.11 krokovací ovládací zařízení
ovládací zařízení, které, je-li uvedeno v činnost, umožňuje pouze omezený pohyb části stroje, čímž se co možná nejvíce snižuje riziko; další pohyb je vyloučen, dokud se neprovede následná a oddělená aktivace ovládače [3.23.8 EN 292-1:1991];

3.12 automatická kontrola, monitorování (M)
bezpečnostní funkce, která zajišťuje, že je bezpečnostní zařízení uvedeno do činnosti, jestliže je snížena schopnost určité části nebo prvku vykonávat svoji funkci nebo jestliže se provozní podmínky změnily tak, že vzniká nebezpečí;

3.13 vyřazení
přechodné automatické přerušení bezpečnostní funkce (funkcí) bezpečnostních částí řídicího systému, při jinak bezpečných podmínkách provozu stroje [3.7 EN 954-1:1996];

3.14 celková doba doběhu systému; celková reakční doba
doba, která uplyne od uvedení ochranného zařízení do činnosti do skončení nebezpečného pohybu nebo uvedení stroje do bezpečného stavu;

3.15 detektor součástí
zařízení, které snímá výtvarek a/nebo správnou polohu výtvarku a které dovoluje nebo zabraňuje spuštění zdvihu;

3.16 polohový spínač
spínač, který je uváděn v činnost pohybující se částí stroje, pokud tato část dosáhne předem určenou polohu nebo ji opustí;

3.17 zálohování (R)
použití více než jednoho přístroje nebo systému nebo více než jedné části přístroje nebo systému s cílem zajistit, aby v případě selhání jednoho přístroje nebo jeho části, jiný přístroj, systém nebo jeho část převzal jeho funkci [3.47 EN 60204-1:1992];

3.18 zajišťovací ventil
zařízení, které zabraňuje klesání beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti;

3.19 funkce jednoho zdvihu
funkce k omezení pohybu nástroje na jeden pracovní cyklus (chod jednotlivými zdvihy), přestože prostředek sloužící k vyvození zdvihu (např. nožní ovládač) je držen v pracovní poloze;

3.20 beran/traverza
hlavní část lisu, která vykonává vratný pohyb a na které je upevněna pohyblivá část nástroje (lisovník);

3.21 lisovník
pohyblivá část nástrojů;

3.22 ochranné zařízení nástroje
zařízení, které zabraňuje poškození nástroje zastavením zdvihu nebo zabráněním jeho spuštění;

3.23 nástroj
pojem vyjadřující kombinaci lisovníku a lisovnice;

3.24 bezpečné nástroje
nástroje konstruované a vyrobené tak, že jsou svou koncepci bezpečné (viz obrázek C.1);

3.25 dolnotlaký lis
svislý lis, ve kterém se stůl během uzavíracího zdvihu pohybuje směrem nahoru. Jeho opakem je hornotlaký lis viz obrázek D. 1). 
     
Obrázek 1 – Příklad uzavřeného hydraulického lisu
(bezpečnostní ochrany nástrojového prostoru nejsou znázorněny)
 
Obrázek 2 – Příklad hydraulického lisu s vyložením
(bezpečnostní ochrany nástrojového prostoru nejsou znázorněny)
 
4 Seznam nebezpečí       
4.1 Seznam nebezpečí uvedený v tabulce 1 je výsledkem posouzení rizika provedeného podle požadavků EN 1050 pro všechny hydraulické lisy zahrnuté do předmětu této normy. Technická opatření a informace pro používání, obsažené v kapitolách 5 a 7 a přílohách, jsou založeny na stanovení rizika a se zjištěnými nebezpečími se vypořádávají bud’ tím, že je odstraňují, nebo snižují jejich účinky.       
4.2 Při posouzení rizika se předpokládá předvídatelný přístup ze všech stran jakož i neočekávané a neúmyslné zdvihy nebo klesání beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti. Jsou stanovena rizika jak pro obsluhu, tak i pro jiné osoby, které mohou mít přístup do nebezpečných prostorů, přičemž se zvažují všechna nebezpečí, která mohou nastat po dobu životnosti lisu. Posouzení rizika zahrnuje analýzu účinku poruchy ovládacího systému.       
4.3 Kromě toho uživatel této normy, tj. konstruktér, výrobce nebo dodavatel, musí provést posouzení rizika v souladu s EN 1050 se zvláštním zřetelem na:
– zamýšlené použití lisu, včetně údržby, seřizování nástrojů, čištění a jeho rozumně předvídatelné nesprávné použití;
– určení významných nebezpečí spojených s lisem (viz 4.4)

4.4 Tabulka 1 této normy je seznamem významných nebezpečí a s nimi souvisejících nebezpečných prostorů obvykle spojených s hydraulickým lisem. Jako součást posouzení rizika musí konstruktér ověřit, zda seznam nebezpečí v tabulce 1 je vyčerpávající a použitelný pro uvažovaný lis. 
     
Tabulka 1 – Významná nebezpečí, nebezpečné prostory, preventivní opatření
 
5 Bezpečnostní požadavky a opatření

5.1 Úvod


Tato norma zahrnuje hydraulické lisy od malých rychloběžných strojů s jediným obsluhujícím, vyrábějícími malé výtvarky, až po velké, poměrně pomaluběžné stroje s několika obsluhujícími a velkými složitými výtvarky.

Metody nebo opatření, která se musí provést, aby se vyloučila významná nebezpečí nebo snížila s nimi spojená rizika, jsou uvedena v této kapitole následujícím způsobem:
– základní konstrukční požadavky pro hlavní části nebo systémy lisu (viz 5.2);
– bezpečnostní ochrana proti mechanickým nebezpečím v nástrojovém prostoru při různých provozních režimech (viz 5.3 a tabulky 2, 3 a 4);
– ochrana proti nebezpečím plynoucím z poruch ovládacího systému nebo jeho částí (viz 5.4);
– bezpečnostní ochrana proti nebezpečím, která mohou nastat při seřizování nástrojů, zkušebních zdvizích, údržbě a mazání (viz 5.5);
– zabezpečení proti ostatním nebezpečím (viz 5.6 až 5.8). 
     
5.2 Základní konstrukční požadavky       
5.2.1 Zamezení nepředpokládanému klesání beranu / traverzy vlivem vlastní hmotnosti během provozu       
5.2.1.1 Tam, kde hrozí riziko zranění (síla přesahující 150 N), musí být provedena opatření proti nepředpokládanému klesání beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti při provozním režimu s ručním nebo automatickým vkládáním nebo vyjímáním, viz tabulky 2 a 3. Takové klesání může být způsobeno poruchou hydraulického systému, mechanickou poruchou nebo poruchou elektrického ovládacího systému. Riziku se musí zabránit:
– mechanickým zajišťovacím zařízením;
– hydraulickým zajišťovacím zařízením stanoveným v 5.2.1.2; nebo
– kombinací zajišťovacího hydraulického zařízení s jedním ventilem a mechanického zajišťovacího zařízení.

Zajišťovací zařízení musí pracovat automaticky a musí být účinné kdykoliv se nástroj zastaví a obsluha má možnost přístupu k nástrojům. 
     
5.2.1.2 Tam, kde není použito mechanické zajišťovací zařízení a existuje riziko zranění klesáním beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti, musí hydraulické zajišťovací zařízení sestávat:
  1. ze dvou samostatných zadržovacích nebo zpětných válců, každý s hydraulickým zajišťovacím ventilem, způsobilým samostatně udržet beran/traverzu; nebo

  2. ze dvou hydraulických zajišťovacích ventilů, z nichž jeden je umístěn co nejblíže k výstupu válce při použití přírubového nebo svařovaného potrubí, způsobilých zadržet beran/traverzu.

 
     
5.2.1.3 Lis vyrobený výhradně pro:
– automatický provoz;
– použití bezpečných nástrojů;
– použití s pevnými zcela uzavřenými ochrannými kryty;
– použití při nízké uzavírací rychlosti a s tipovacím ovládacím zařízením (viz 5.3.18);

Musí být vybaven alespoň hydraulickým zajišťovacím zařízením s jedním ventilem nebo mechanickým zajišťovacím zařízením. 
     
5.2.1.4 Lis musí být vybaven systémem kontroly správné činnosti zajišťovacího systému stanoveného v 5.2.1.1, který znemožní zdvih lisu, jestliže kterýkoliv ze systémů má poruchu (viz obrázek D.1 a 5.4.1.2).       
5.2.1.5 Viz také 5.4.1.2 a 5.4.1.3 o požadavcích na řídicí systém, který zabraňuje nežádoucím zdvihům.       
5.2.2 Zamezení klesání beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti při údržbě nebo opravách       
5.2.2.1 Tam, kde hrozí riziko zranění (síla přesahující 150 N) v důsledku klesání beranu/traverzy vlivem vlastní hmotnosti, musí být k dispozici mechanické zajišťovací zařízení, např. vzpěra, ke vložení do lisu při opravě nebo jakémkoli nezbytném zásahu mezi nástroji, jiném než je obvyklé ruční vkládání.

POZNÁMKA Riziko zranění nevzniká mezi nástroji u dolnotlakého lisu, může se však vyskytnout pod pohybující se lisovnicí.

Jestliže toto zařízení není schopno zachytit celou sílu lisu, musí být spřaženo s ovládáním lisu tak, aby nemohlo dojít k uzavíracímu zdvihu a beran/traverza lisu byl zadržen v horní poloze (viz EN 1037), pokud je zajišťovací zařízení vloženo do lisu. 
     
5.2.2.2 Na lisech s větší délkou zdvihu než 500 mm a hloubkou stolu větší než 800 mm, musí být zajišťovací zařízení na lisu trvale upevněno jako jeho nedílná část. Jestliže toto zařízení je v aktivní poloze a není snadno viditelné ze stanoviště obsluhy, musí se lis navíc vybavit jasnou indikací polohy tohoto zařízení.       
5.2.2.3 Tam, kde zajišťovací zařízení proti sjíždění beranu /traverzy vlivem vlastní hmotnosti, používané jako ochrana při provozu, je mechanicky spojeno s hlavním ochranným krytem, který je nutno při údržbě odejmout je nutno pořídit přídavná mechanická zajišťovací zařízení, která se mohou ručně vložit na potřebná místa.       
5.2.3 Hydraulické a pneumatické systémy – Společné znaky       
5.2.3.1 Při navrhování hydraulických a pneumatických systémů, které musí splňovat jednotlivé požadavky v 5.2.3, 5.2.4 a 5.2.5 se musí brát v úvahu všeobecné požadavky obsažené v EN 982 a EN 983.       
5.2.3.2 Systémy musí být vybaveny filtry, regulátory tlaku a odpojovacími zařízeními při poklesu tlaku       
5.2.3.3 Systémy musí být vybaveny přístroji, které zajišťují dodržení pracovního tlaku v povoleném rozsahu.       
5.2.3.4 Průhledné nádoby (např. ze skla a plastů), musí být chráněny proti odlétajícím úlomkům, bez ovlivnění jejich viditelnosti.       
5.2.3.5 Veškerá potrubí, armatury, kanály, vyrovnávací nebo zásobní nádrže a odlité nebo vrtané díry musí být bez otřepů nebo cizích látek, které by mohly poškodit systém. Viz 5.3.4.2.3 EN 982:1996 a 5.3.4.2.3 EN 983:1996.       
5.2.3.6 Každá větev potrubí musí vést souvisle od jedné části zařízení ke druhé, pokud je to možné. Musí se učinit opatření proti poškození tepelnou roztažností. Pevné potrubí musí být na četných místech bezpečně podepřeno, aby se zabránilo vibraci nebo pohybu. Ohebné hadice vedoucí kapalinu musí být zajištěny proti tvoření smyček. Smyčky mohou bránit průtoku kapaliny.       
5.2.3.7 Tam, kde může pokles tlaku vést k nepředpokládanému nebezpečnému pohybu beranu/traverzy, se nesmí používat hadice; trubky a trubkové spoje se musí volit s ohledem na tento pokles. Pro tyto trubkové spoje se nesmí používat nalisované fitinky, lepené těsnící kroužky nebo podobné prvky. Musí se používat prvky s tvarovým spojovacím stykem nebo svařené ze dvou slícovaných povrchů.       
5.2.3.8 Podepření ovládacích ventilů (šoupátek) nesmí záviset na spojovacím potrubí, protože by vibrace mohly mít nežádoucí účinek na ventily i potrubí.       
5.2.3.9 Ovládací ventily a jiné ovládací prvky (např. regulátory a manometry) musí být namontovány na přístupných místech, chráněných proti poškození (viz 5.2.1 EN 982:1996).       
5.2.3.10 Ručně nebo mechanicky ovládané ventily (na rozdíl od elektrického ovládání) musí být opatřeny pozitivně působícím zařízením pro vracení ventilu do původní polohy tzn. jestliže se ovládač ventilu uvolní, musí se ventil automaticky přestavit do bezpečné polohy. Viz také 5.4.7.       
5.2.4 Hydraulické systémy       
5.2.4.1 Ovládaný pohyb dolů vlivem vlastní hmotnosti může být úmyslným konstrukčním znakem, který má umožnit rychlé uzavření nástrojů. V takovém případě musí olej ve válci držícím beran/traverzu procházet hlavním ovládacím ventilem nebo ventily zálohovaného a monitorovaného systému (R&M v tabulce 2).       
5.2.4.2 Hydraulické systémy s akumulátory musí umožnit pokles tlaku kapaliny v případě, že se generátor tlaku (čerpadlo) odpojí od přívodu energie; akumulovaná energie nesmí dovolit spuštění dalšího zdvihu. Není-li to možné, musí být části okruhu, které jsou pod tlakem, opatřeny ručním vypouštěcím ventilem kromě jiných zařízení, které požadují normy nebo předpisy týkající se akumulátoru (pojistné ventily, tlakoměry apod.) a musí mít velmi zřetelné označení nebezpečí (štítkem s nápisem).       
5.2.4.3 Obvod musí být chráněn ventily omezujícími tlak. Tyto ventily se nesmí nechat přestavit bez použití nářadí; kromě toho musí být seřízeny na tlak, který přesahuje maximální provozní tlak nejvýše o 10 %.       
5.2.4.4 U hornotlakých lisů je nutno zajistit ochranu válce a části obsahující kapalinu ve spodní části válce od poškození nárůstem tlaku. Pojistný ventil pro tento účel musí být ovládaný přímo, opatřený plombou a zajištěný proti neoprávněnému přestavení a musí být nastaven na tlak alespoň o 10 % vyšší než je maximální tlak v systému, takže se otevře pouze v případě poruchy. Součásti, které chrání musí být konstruovány tak, aby vydržely tlak na nějž je ventil seřízen. Pojistný ventil musí být konstruován tak, že dojde-li k jednomu lomu pružiny, zůstane mezi závity prostor menší než jedna tloušťka drátu. Pružina musí být vedena tak, aby se zachovala funkce pojistného ventilu.       
5.2.5 Pneumatické systémy       
5.2.5.1 Tam, kde ventily nebo jiné části řídicího systému lisu vyžadují mazání, musí se pro zavádění oleje vhodným způsobem do vzduchového potrubí použít viditelná automatická mazací zařízení.       
5.2.5.2 Pokud se použijí tlumiče, musí být instalovány podle pokynů výrobce ventilů pro použití v bezpečnostních systémech a nesmí ovlivňovat bezpečnostní funkce.       
5.2.5.3 Je nutno používat odlučovače vody.       
5.2.6 Elektrické systémy       
5.2.6.1 Elektrický systém musí plně odpovídat EN 60204-1.       
5.2.6.2 Konstruktér lisu by měl zvážit, zda se mezní hodnoty přívodu elektrického proudu, okolní prostředí jakož i pracovní podmínky některých součástí liší od podmínek uvedených v 4.3 a 4.4 EN 60204-1:1997. Při volbě příslušných částí je nutno toto vzít v úvahu.       
5.2.6.3 Nouzové zastavení musí působit jako zastavení kategorie 0 (viz 9.2.5.4 EN 60204-1:1997 a 5.4.6.2).       
5.2.6.4 Dvouruční ovládací zařízení musí být přizpůsobeno pracovnímu režimu: chod jednotlivými zdvihy, ruční vkládání nebo vyjímání podle 5.3.16 a tabulky 2, a pro seřizování nástrojů, údržbu a mazání podle 5.5.7.       
5.2.6.5 Minimální stupeň krytí rozhraní obsluha-stroj a na lisu namontovaných ovládacích přístrojů musí být alespoň IP 54 (viz. 10.1.2 EN 60204-1:1997).       
5.2.6.6 Kryty ovládacích zařízení musí zajistit stupen krytí alespoň IP 54 (viz 13.3 EN 60204:1992).       
5.2.6.7 Všechny vodiče kromě středních nebo ochranných musí být označeny v souladu s možnostmi uvedenými v 14.2.4 EN 60204-1:1997.       
5.3 Mechanická nebezpečí v nástrojovém prostoru       
5.2.3.1 Při navrhování hydraulických a pneumatických systémů, které musí splňovat jednotlivé požadavky v 5.2.3, 5.2.4 a 5.2.5 se musí brát v úvahu všeobecné požadavky obsažené v EN 982 a EN 983.       
5.2.3.2 Systémy musí být vybaveny filtry, regulátory tlaku a odpojovacími zařízeními při poklesu tlaku.       
5.2.3.3 Systémy musí být vybaveny přístroji, které zajišťují dodržení pracovního tlaku v povoleném rozsahu.       
5.2.3.4 Průhledné nádoby (např. ze skla a plastů), musí být chráněny proti odlétajícím úlomkům, bez ovlivnění jejich viditelnosti.       
5.2.3.5 Veškerá potrubí, armatury, kanály, vyrovnávací nebo zásobní nádrže a odlité nebo vrtané díry musí být bez otřepů nebo cizích látek, které by mohly poškodit systém. Viz 5.3.4.2.3 EN 982:1996 a 5.3.4.2.3 EN 983:1996.       
5.2.3.6 Každá větev potrubí musí vést souvisle od jedné části zařízení ke druhé, pokud je to možné. Musí se učinit opatření proti poškození tepelnou roztažností. Pevné potrubí musí být na četných místech bezpečně podepřeno, aby se zabránilo vibraci nebo pohybu. Ohebné hadice vedoucí kapalinu musí být zajištěny proti tvoření smyček. Smyčky mohou bránit průtoku kapaliny.       
5.2.3.7 Tam, kde může pokles tlaku vést k nepředpokládanému nebezpečnému pohybu beranu/traverzy, se nesmí používat hadice; trubky a trubkové spoje se musí volit s ohledem na tento pokles. Pro tyto trubkové spoje se nesmí používat nalisované fitinky, lepené těsnící kroužky nebo podobné prvky. Musí se používat prvky s tvarovým spojovacím stykem nebo svařené ze dvou slícovaných povrchů.

5.2.3.8 Podepření ovládacích ventilů (šoupátek) nesmí záviset na spojovacím potrubí, protože by vibrace mohly mít nežádoucí účinek na sventily i potrubí. 
     
5.2.3.9 Ovládací ventily a jiné ovládací prvky (např. regulátory a manometry) musí být namontovány na přístupných místech, chráněných proti poškození (viz 5.2.1 EN 982:1996).       
5.2.3.10 Ručně nebo mechanicky ovládané ventily (na rozdíl od elektrického ovládání) musí být opatřeny pozitivně působícím zařízením pro vracení ventilu do původní polohy tzn. jestliže se ovládač ventilu uvolní, musí se ventil automaticky přestavit do bezpečné polohy. Viz také 5.4.7.       
5.2.4 Hydraulické systémy       
5.2.4.1 Ovládaný pohyb dolů vlivem vlastní hmotnosti může být úmyslným konstrukčním znakem, který má umožnit rychlé uzavření nástrojů. V takovém případě musí olej ve válci držícím beran/traverzu procházet hlavním ovládacím ventilem nebo ventily zálohovaného a monitorovaného systému (R&M v tabulce 2).       
5.2.4.2 Hydraulické systémy s akumulátory musí umožnit pokles tlaku kapaliny v případě, že se generátor tlaku (čerpadlo) odpojí od přívodu energie; akumulovaná energie nesmí dovolit spuštění dalšího zdvihu. Není-li to možné, musí být části okruhu, které jsou pod tlakem, opatřeny ručním vypouštěcím ventilem kromě jiných zařízení, které požadují normy nebo předpisy týkající se akumulátoru (pojistné ventily, tlakoměry apod.) a musí mít velmi zřetelné označení nebezpečí (štítkem s nápisem).       
5.2.4.3 Obvod musí být chráněn ventily omezujícími tlak. Tyto ventily se nesmí nechat přestavit bez použití nářadí; kromě toho musí být seřízeny na tlak, který přesahuje maximální provozní tlak nejvýše o 10 %.       
5.2.4.4 U hornotlakých lisů je nutno zajistit ochranu válce a části obsahující kapalinu ve spodní části válce od poškození nárůstem tlaku. Pojistný ventil pro tento účel musí být ovládaný přímo, opatřený plombou a zajištěný proti neoprávněnému přestavení a musí být nastaven na tlak alespoň o 10 % vyšší než je maximální tlak v systému, takže se otevře pouze v případě poruchy. Součásti, které chrání musí být konstruovány tak, aby vydržely tlak na nějž je ventil seřízen. Pojistný ventil musí být konstruován tak, že dojde-li k jednomu lomu pružiny, zůstane mezi závity prostor menší než jedna tloušťka drátu. Pružina musí být vedena tak, aby se zachovala funkce pojistného ventilu.       
5.2.5 Pneumatické systémy       
5.2.5.1 Tam, kde ventily nebo jiné části řídicího systému lisu vyžadují mazání, musí se pro zavádění oleje vhodným způsobem do vzduchového potrubí použít viditelná automatická mazací zařízení.

5.2.5.2 Pokud se použijí tlumiče, musí být instalovány podle pokynů výrobce ventilů pro použití v bezpečnostních systémech a nesmí ovlivňovat bezpečnostní funkce. 
     
5.2.5.3 Je nutno používat odlučovače vody.       
5.2.6 Elektrické systémy       
5.2.6.1 Elektrický systém musí plně odpovídat EN 60204-1.       
5.2.6.2 Konstruktér lisu by měl zvážit, zda se mezní hodnoty přívodu elektrického proudu, okolní prostředí jakož i pracovní podmínky některých součástí liší od podmínek uvedených v 4.3 a 4.4 EN 60204-1:1997. Při volbě příslušných částí je nutno toto vzít v úvahu.       
5.2.6.3 Nouzové zastavení musí působit jako zastavení kategorie 0 (viz 9.2.5.4 EN 60204-1:1997 a 5.4.6.2).       
5.2.6.4 Dvouruční ovládací zařízení musí být přizpůsobeno pracovnímu režimu: chod jednotlivými zdvihy, ruční vkládání nebo vyjímání podle 5.3.16 a tabulky 2, a pro seřizování nástrojů, údržbu a mazání podle 5.5.7.       
5.2.6.5 Minimální stupeň krytí rozhraní obsluha-stroj a na lisu namontovaných ovládacích přístrojů musí být alespoň IP 54 (viz. 10.1.2 EN 60204-1:1997).       
5.2.6.6 Kryty ovládacích zařízení musí zajistit stupen krytí alespoň IP 54 (viz 13.3 EN 60204:1992).       
5.2.6.7 Všechny vodiče kromě středních nebo ochranných musí být označeny v souladu s možnostmi uvedenými v 14.2.4 EN 60204-1:1997.       
5.3 Mechanická nebezpečí v nástrojovém prostoru       
5.3.1 Hlavním nebezpečným prostorem na hydraulických lisech je nástrojový prostor a proto se musí použít proti příslušným nebezpečím preventivní opatření. Tato norma uvádí v 5.3 až 5.5 bezpečnostní ochranu nebezpečných nástrojových a souvisejících prostorů, jako jsou pohyblivé spodní přidržovače a vyhazovače výtvarků. Tabulky 2, 3 a 4 obsahují metody bezpečnostní ochrany zahrnující provozní režim, režim spouštění cyklu, režim činností a požadavky na konstrukci ovládacích a monitorovacích systémů:
– chod jednotlivými zdvihy: ruční vkládání nebo vyjímání (tab.2)
– automatický cyklus: ruční vkládání nebo vyjímání (tab. 3)
– automatický cyklus: plně automatické vkládání a vyjímání (tab. 4). 
     
5.3.2 Bezpečnostní opatření uvedená v EN 292-1 a 2, která jsou vhodná pro bezpečnostní ochranu jakékoli obsluhy v nástrojovém prostoru, jsou vyjmenována níže. Konstruktéři, výrobci a dodavatelé musí zvolit takové způsoby bezpečnostní ochrany, které co nejvíce snižují rizika se zřetelem na významná nebezpečí (viz tabulku 1) a provozní režim (viz tabulky 2, 3 a 4):
  1. bezpečných nástrojů (viz EN 294, EN 349, 5.3.4, 5.3.9 a přílohu C);

  2. pevných zcela uzavřených ochranných krytů (viz EN 294, EN 953, 5.3.4 a 5.3.10);

  3. ochranných krytů s blokováním a jištěním nebo bez jištění (viz EN 953, 1088, 5.3.11, 5.3.13, 5.3.17 a přílohu D;

  4. ovládacích ochranných krytů s jištěním nebo bez jištění (viz 4.2.2.5 EN 292-2:1991/A1:1995, EN 953, EN 1088, 5.3.11, 5.3.13, 5.3.17 a přílohu D);

  5. předčasně se otevírající ochranné kryty s blokováním a jištěním nebo bez jištění (viz EN 953, EN 999, EN 1088, 5.3.11, 5.3.13, 5.3.14, 5.3.17 a přílohu D);

  6. elektrických snímacích ochranných zařízení (ESPE) používající aktivní optoelektronická ochranná zařízení (AOPD) (viz EN 999, EN 61496-1, prEN 61496-2, 5.3.15, 5.3.17 a přílohu E);

  7. dvouručních ovládacích zařízení (viz EN 574, EN 999, 5.3.16 a 5.3.17);

  8. ovládacích zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládač (viz 3.23.3 EN 292-1:1991) s nízkou uzavírací rychlostí (rovnou nebo nižší než 10 mm/s, viz 5.3.18), hlavně pro seřizování nástrojů (viz 5.5).

 
     
5.3.3 Zvolená kombinace opatření bezpečnostní ochrany popsaná v 5.3.2 musí chránit všechny ohrožené osoby, tj. takové, které mohou mít přístup do nebezpečného prostoru při provozu, seřizování, údržbě, čištění a kontrole, jak je uvedeno v 4.2.       
5.3.4 Pokud hydraulický lis umožňuje ruční vkládání a vyjímání, nesmí se bezpečnostní ochrana spoléhat pouze na používání bezpečných nástrojů nebo pevných zcela uzavřených ochranných krytů, ledaže by byly bezpečné nástroje nebo pevné zcela uzavřené ochranné kryty dodány jako součást jednoúčelového lisu (viz 7.2.j) a k)).       
5.3.5 Požadavky bezpečnostních opatření uvedených v 5.3.2 jsou vyjmenovány v 5.3.9 až 5.3.18 a musí být splněny navíc k požadavkům stanoveným příslušnými normami (viz kapitolu 2).       
5.3.6 Použité ochranné kryty a ochranná zařízení musí být spojeny s ovládacím systémem lisu alespoň v rámci téže kategorie, jaká je požadovaná pro tyto ochranné kryty a zařízení.       
5.3.7 Jestliže práce prováděná na lisu vyžaduje přístup do nebezpečného prostoru z více než jedné strany, je nutno zajistit umístění ochranného krytu nebo zařízení poskytující stejnou úroveň ochrany pro obsluhu z kterékoli strany.       
5.3.8 V případě použití lisu pro kusovou výrobu velkých součástí, např. den tlakových nádob, kde použití ochranného krytu není možné, musí konstruktér, výrobce a dodavatel zajistit v těchto případech uživateli možnost bezpečného způsobu práce, např. vybavením lisu ovládáním, které je možno přemístit do bezpečného místa s dobrým výhledem na nástroje/výtvarky a jestliže je to nutné, použitím přídavného výstražného zvukového nebo vizuálního signálu (viz EN 842). Jestliže tento lis není určen výlučně pro tuto práci, je nutno použít 5.3.2 až 5.3.7.       
5.3.9 Bezpečné nástroje musí být bezpečné svou koncepcí. Jejich otvory a odpovídající vzdálenosti musí vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 4 EN 294:1992 nebo nepřevyšovat 6 mm. Každému dalšímu nebezpečí stlačení vně bezpečných nástrojů se musí zabránit podle tabulky 1 EN 349:1993 (viz přílohu C).       
5.3.10 Pevné zcela uzavřené ochranné kryty musí vyhovovat EN 953. Musí být pevně připojeny ke stroji, jiné tuhé konstrukci nebo k podlaze. Vkládací otvory musí odpovídat tabulce 4 EN 294:1992.       
5.3.11 Ochranné kryty s blokováním a ovládací ochranné kryty musí vyhovovat EN 953 a musí zamezit spolu s pevnými ochrannými kryty přístupu do nebezpečného prostoru nástrojů během nebezpečného pohybu. Spuštění zdvihu nesmí být možné, dokud ochranný kryt není v ochranné poloze. Spojená blokovací zařízení musí být konstruována a vyrobena v souladu s 6.2.2 EN 1088:1995 a bezpečnostní části řídicího systému musí odpovídat kategorii 4 EN 954-1:1996. Ovládací ochranné kryty musí rovněž odpovídat 3.22.6 EN 292-1:1991 a 4.2.2.5 EN 292-2:1991.       
5.3.12 Při použití ochranných krytů s blokováním jako ovládacích krytů nesmí být možné stání mezi krytem a nebezpečným prostorem. Tomu je možno zabránit použitím přídavných bezpečnostních ochranných prostředků. Mohou to být aktivní optoelektronická ochranná zařízení AOPD (typu 4) nebo pevné kryty, trvale upevněné (např. svařením), nebo ochranné kryty s blokováním podle článku 6.2.1 EN 1088.

Ovládací ochranné kryty se smí použít pouze tehdy, jestliže je délka zdvihu 600 mm nebo kratší a hloubka stolu 1000 mm nebo menší. Tato omezení neplatí, jestliže je kryt ovládán ovládacím zařízením vyžadujícím nepřetržité působení na ovladač.

Ovládací ochranný (ochranné) kryt (kryty) musí být bezpečně držen (drženy) v otevřené poloze (např. pružinou nebo závažím), aby bylo znemožněno uzavření krytu vlivem vlastní hmotností, což by mohlo způsobit nepředpokládané spuštění pracovního cyklu. 
     
5.3.13 Ochranné kryty uvedené v 5.3.11 musí být:
  1. bud’ vybaveny jištěním ochranného krytu, které zabrání jeho otevření dokud neustal jakýkoli nebezpečný pohyb v nástrojovém prostoru;

  2. nebo bez jištění ochranného krytu, avšak jeho konstrukční řešení musí zastavit nebezpečný pohyb dříve, než je možno dosáhnout nebezpečného prostoru.

5.3.14 Tam, kde se předčasně otevírají ochranné kryty s blokováním nebo ovládací ochranné kryty, musí působit jako předčasně se otevírající ochranné kryty s blokováním (viz 3.8). 
     
5.3.15 ESPE používající AOPD v podobě světelné clony musí splňovat tyto podmínky:
  1. AOPD musí odpovídat typu 4 EN 61496-1:1997 a musí být navrženy a vyrobeny v souladu s prEN 61496-2:1997;

  2. přístup do nebezpečného prostoru smí být možný pouze detekčním pásmem AOPD; doplňková bezpečnostní ochrana musí zabránit přístupu do nebezpečného prostoru z kteréhokoli jiného směru;

  3. tam, kde je možno se zdržovat mezi AOPD a nebezpečným prostorem lisu, musí být zařazeno další zařízení, např. další světelné paprsky, zjišťující osobu tam stojící; přípustná, paprsky nekontrolovaná mezera musí být nejvýše 75 mm nebo menši;

  4. dokud kterákoli část těla přerušuje AOPD, nesmí být možné spustit jakýkoli nebezpečný pohyb;

  5. prostředky pro přestavení do výchozího stavu (reset) musí být umístěny tak, aby z této polohy byl jasný výhled na nebezpečný prostor; žádné detekční pole nesmí mít více než jedno zařízení pro přestavení do výchozího stavu (reset); jestliže je lis chráněn z boku a na zadní straně pomocí AOPD, musí být ovládací zařízení pro přestavení do výchozího stavu (reset) v každém detekčním pásmu;

  6. tam, kde AOPD pracuje s odrazem přenášeného světelného paprsku po jeho vlastní dráze zpět, a v detekčním pásmu je umístěn další odražeč (odražeče), pak umístění dalšího odražeče (odražečů) nesmí ponechat bez detekce pomocí AOPD v celém detekčním pásmu předmět, jehož tloušťka je stejná nebo větší než specifikovaný zkušební kus (viz 4.1.2 prEN 61496-2:1998), pokud nejsou učiněna jiná opatření, která znemožní vstup do nebezpečného prostoru;

  7. tam, kde se AOPD používá rovněž pro spuštění cyklu buď s jedním, nebo dvojím přerušením, platí:

    1. i) výška stolu lisu musí být 750 mm nad rovinou stanoviště obsluhy nebo vyšší; jestliže výška stolu je menší než 750 mm, musí se této výšky dosáhnout přídavným pevným ochranným krytem; tento kryt a všechny další kryty bránící přístupu do prostoru nástrojů musí být trvale upevněny např. svařením nebo se musí použít ochranný kryt s blokováním; nesmí být možné zdržovat se mezi fyzickou zábranou a stolem nebo nástroji nebo vedle stolu nebo nástrojů;
    2. ii) délka zdvihu musí být 600 mm nebo menší a hloubka stolu lisu musí být 1 000 mm nebo menší;
    3. iii) schopnost detekce nesmí přesáhnout 30 mm (viz tabulku A.1);
    4. iv) před spuštěním prvního cyklu musí být aktivována(y) funkce přestavení do výchozího stavu (reset) např. tlačítko, nožní spínač.
    5. v) možnost spuštění pohybu lisu po uvolnění clony musí být omezena na předvolenou dobu; tato předvolená doba nesmí přesahovat 30 s, počínaje ukončením předchozího pracovního cyklu; byla-li předvolená doba překročena, musí se AOPD ručně přestavit do výchozího stavu (reset).
    6. vi) je-li k bezpečnostní ochraně lisu použito více než jedno AOPD, musí být vždy pouze jedno z nich vpředu zvoleno pro spuštění lisu v každém okamžiku.
  8. při vypnutí AOPD přepínačem režimů musí se vypnout i světelná signalizace.

 
     
5.3.16 Dvouruční ovládací zařízení musí vyhovět těmto požadavkům:
  1. dvouruční ovládací zařízení musí odpovídat typu III C v tabulce 1 EN 574:1996;

  2. počet dvouručních ovládacích zařízení v činnosti musí odpovídat počtu obsluhujících pracovníků uvedenému na přepínači režimů;

  3. spuštění výstupních signálů nesmí být možné za použití jedné ruky, ruky a lokte téže paže, předloktí nebo lokte (loktů), ruky a jiných částí těla

 
     
5.3.17 Ochranné kryty s blokováním bez jištění, ovládací ochranné kryty bez jištění, předčasně se otevírající ochranné kryty s blokováním bez jištění, ESPE používající AOPD a dvouruční ovládací zařízení musí být umístěny v takové poloze, aby obsluha neměla čas dosáhnout do nebezpečného prostoru dříve, než ustal jakýkoli nebezpečný pohyb v nástrojovém prostoru. Výpočet bezpečné vzdálenosti musí být založen na celkové reakční době zastavení lisu a na rychlosti pohybu obsluhy. Viz EN 999 a přílohu A.       
5.3.18 U ovládacího zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovladač ve spojení s nízkou zavírací rychlostí se musí zajistit, aby rychlost nemohla překročit 10 mm/s. Jestliže jiné režimy činností – viz tabulky 2, 3 a 4, umožňují vyšší rychlost než 10 mm/s, pak se nízká rychlost musí volit ručně přepínačem, který uvede v činnost ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovladač a současně zvolí nízkou rychlost. Rychlost nesmí být omezena seřízením proměnných parametrů.       
5.3.19 Ostatní požadavky       
5.3.19.1 Lis musí být konstruován a vyroben tak, aby se nástroje mohly upevnit na lisu bez možnosti vzniku nebezpečí při poruše jednotlivých součásti nebo výpadku dodávky energie.       
5.3.19.2 Všechny spojovací prvky na lisu, jako např. šrouby, matice nebo lepené spoje, musí být namontovány tak, aby se součásti nemohly uvolnit a způsobit zranění.       
5.3.19.3 Ruční seřizovací zařízení, např. pro přestavování zdvihu nebo beranu/traverzy nebo seřizování počtu zdvihů, jejichž změna může způsobit nebezpečí, musí mít spolehlivé jistící zařízení, které dovoluje přestavování pouze při použití nářadí, klíče nebo elektronického hesla.       
5.3.19.4 U lisů s automatickým chodem a s manipulačními zařízeními, která jsou nedílnou částí lisu, se náběhová hrana svitku, pokud je to možné, musí zavádět do postupových nástrojů automaticky. Jestliže automatické zavádění náběhové hrany svitku do manipulačního zařízení a postupových nástrojů není možné, musí výrobce opatřit lis:
  1. bud’ zařízením vyžadujícím nepřetržité působení na ovladač se třemi (3) spínacími polohami a nízkou uzavírací rychlostí (menší než 10 mm/s); zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovladač musí mít jediné tlačítko s následujícími polohami:
    – zastavení
    – provoz
    – opětné zastavení

Po stisknutí tlačítka až do polohy 3 smí být opětovné spuštění možné pouze po vrácení tlačítka do polohy 1; nebo

b) krokovacím ovládacím zařízením (viz 5.5.9).

Tato zařízení musí být v činnosti, pokud se kterýkoli z ochranných krytů na lisu přemístí ze své ochranné polohy tak, že se může náběhová hrana zavést ručně pomocí pracovních pomůcek (čelistí, kleští, magnetických držáků). 
     
5.3.20 Uvolnění zachycených osob

V nástrojovém prostoru musí být umístěny prostředky k uvolnění zachycených osob (viz rovněž 7.2.2 q). 
     
5.4 Ovládací a monitorovací systém       
5.4.1 Ovládací a monitorovací funkce

Tento článek platí pro všechny části související s bezpečností, které přímo nebo nepřímo ovládají nebo monitorují funkci pohyblivých části lisu nebo jeho nástrojů. Při navrhování elektrických systémů je nutno přihlížet k EN 60204-1 a při navrhování odpovídajících bezpečnostních částí elektrických, mechanických, pneumatických a hydraulických systémů k normě EN 954-1. 
     
5.4.1.1 Ovládací systémy musí mít bezpečnostní funkce konstruované tak, že zdvih beranu lisu je možný teprve po opětovné aktivaci ovládacího prvku:
  1. po změně režimu ovládání nebo činnosti;

  2. po uzavření ochranného krytu s blokováním;

  3. po ručním přestavení bezpečnostního systému do výchozího stavu (reset);

  4. po výpadku provozní energie;

  5. po výpadku primárního tlaku;

  6. po signalizaci sledovacího zařízení nástrojů nebo výtvarku;

  7. po odstranění blokovaného mechanického zajišťovacího zařízení.

 
     
5.4.1.2 V případě reakce bezpečnostního systému (ochranného krytu s blokováním, ESPE používajícího AOPD) je pro obnovení normální činnosti nutné samostatné ruční přestavení do výchozího stavu (reset):
  1. jestliže osoba může minout ochranný kryt s blokováním;

  2. jestliže ESPE používající AOPD pro spuštění zdvihu není přerušeno v předvolené době;

  3. jestliže ESPE používající AOPD je přerušeno během nebezpečného pohybu v cyklu;

  4. jestliže ESPE používající AOPD chrání ty strany lisu, ze kterých se lis neobsluhuje.

Ovládání přestavení do výchozího stavu musí být v místě výhledu na nebezpečný prostor, ale mimo dosah nebezpečného prostoru. Funkce přestavení do výchozího stavu (reset) musí být provedena alespoň jako jediný systém s monitorováním (S&M). 
     
5.4.1.3 Tento článek platí pro lisy vyrobené s následujícími typy ochranných zařízení:
– ESPE používající AOPD;
– ochranné kryty s blokováním (ale viz 5.4.1.6) a ovládací ochranné kryty;
– dvouruční ovládací zařízení používané pro obvyklý provoz.

Tento článek se netýká lisů používajících pouze automatické vkládání nebo vyjímání v automatickém cyklu a opatřených ochranným krytem s blokováním a jištěním (viz tabulku 4).

Jestliže vznikne porucha v bezpečnostních částech těchto ochranných zařízení nebo ovládacího systému, pak:
  1. nesmí být možné neúmyslné spuštění;

  2. musí zůstat zachována spolehlivá funkce ochranného zařízení;

  3. musí být možné stroj během nebezpečného pohybu zastavit;

  4. ovládací systém musí okamžitě zastavit stroj během nebezpečné fáze uzavíracího pohybu nebo v ostatních případech nejpozději na konci pracovního cyklu;

  5. ovládací systém musí zabránit spuštění následujícího pracovního cyklu, dokud není závada odstraněna.

Ke splnění těchto požadavků musí bezpečnostní části ovládacích systémů odpovídat kategorii 4 EN 954-1. Spouštěcí a zastavovací funkce v bezpečnostních částech ovládacích systémů lisů musí být propojeny kabeláží, zálohovány a monitorovány (R&M). 
     
* Příklady:
  1. když nastane závada vjednom obvodu zdvojeného ovládacího systému, tak druhý obvod zůstane provozuschopný;

  2. když nastane závada v jiné části cyklu než v nebezpečné fázi zavíracího zdvihu.

 
     
5.4.1.4 Jestliže je lis vystaven značným otřesům a vibracím, musí se při navrhování řídicího systému přihlížet k těmto požadavkům:
  1. 3.7.3 EN 292-2:1991/A1:1995;

  2. 5.2.1 EN 982:1996;

  3. 5.2.1 EN 983:1996;

  4. 12.1 EN 60204-1:1997.

 
     
Nahrávám...
Nahrávám...