2.8.6
Chyby při kótování na výkresech
Doc. Ing. František Drastík, CSc.
NahoruChyby při kótování
Při tvorbě výkresů součástí určených pro výrobu, popř. pro kontrolu platí základní pravidlo: Všechny informace o rozměrech potřebné k úplnému a srozumitelnému popsání předmětu musí být uvedeny přímo na výkresu, pokud nejsou uvedeny v souvisících dokumentech (např. v popisovém poli nebo v soupisu položek), a nikde jinde! Přitom musí být bezpodmínečně dodržována základní pravidla daná buď technickými normami s celosvětovou (normy ISO), regionální (evropské normy) a národní (ČSN) platností:
NahoruZákladní pravidla kótování a nejčastější chyby
1) Každý prvek smí být na výkresu kótován pouze jedenkrát. Toto pravidlo bývá porušováno zejména tehdy, je-li výkres pro velikost či množství pohledů, řezů a průřezů umístěn na více listech. Záleží pak na tom, zda kóty uvedené na jednom listu a opakující i na jiném listu jsou shodné. Pokud ne, není problém bez účasti konstruktéra nebo jiné zodpovědné osoby řešitelný. V každém případě je nutno takovou nalezenou chybu opravit některým ze způsobů uvedených výše.
2) Na výkresu se nemá uvádět více kót, než je nutné k popsání předmětu. Žádný prvek nesmí být určen více než jedním rozměrem v každém směru. Výjimkou mohou být kóty potřebné k určení rozměrů před dokončující operací, např. rozměru před chromováním, nebo informativní rozměry, je-li to účelné.
3) Kóty mají být umístěny v tom pohledu, řezu nebo průřezu, v němž je jasný jejich vztah ke kótovanému prvku. Kóty téhož prvku se umísťují pokud možno do jednoho obrazu, například průměr a délka válcového prvku, případně k tomuto tělesu náležející zápich apod. Nejedná se o závažnou chybu, nejsou-li kóty takto umístěny; může však dojít k zásadnímu omylu při hledání a nesprávném přečtení spolu souvisejících kót. Rovněž rozměry opakujících se stejných konstrukčních prvků se kótují nebo označují pouze na jednom obraze.
4) Na výkresu smí být užito jen stejných jednotek pro rozměry (např. milimetrů), aniž by se uváděla jejich značka. Je-li to nutné k vyloučení nedorozumění, uvede se značka převažující délkové jednotky souhrnně poznámkou. Norma neříká nic o tom, v jakých jednotkách musí být výkres kótován. Na evropských výkresech se běžně užívají milimetry pro délkové kóty, na některých zahraničních výkresech jsou délkové rozměry kótovány v anglických palcích, aniž by to bylo na výkresu zvlášť uvedeno. Rozměry jsou uváděny s přesností na tisíciny až desetitisíciny anglického palce zápisem např.
Nahoru0.4255
nebo jen
Nahoru.4255
To může vést k chybám při čtení takto zapsaných kót a k zhotovení zmetkového výrobku. Při zápisu kót v anglických palcích je běžně užívána tečka místo desetinné čárky v rozporu s mezinárodními normami ISO. Při zápisu kót v milimetrech nesmí být zbytečně uváděna přesnost zápisem např. několika nul za desetinnou čárkou, význam kóty 10 je naprosto stejný, jako význam kóty 10,000 (přesnost se tím nezvýší).
4) Užívá-li se na výkresu údajů v jiných než délkových jednotkách, musí být k hodnotám veličin připojena značka příslušné jednotky, např. "ZATÍŽENÍ 15 N" apod. Rovinné úhly se udávají v úhlových stupních, minutách a vteřinách, značky měřicích jednotek se k rozměrům připisují vždy. Je-li úhel menší než 1°, píše se před údaj 0°, např. 0°15. Desetinným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin, např. 0°010,4. Kótování úhlů v gradech se používá například v geodézii, nikoliv na výkresech ve strojírenství.
5) Na výkresu nemají být uvedeny kóty související s výrobním postupem nebo kontrolou, s výjimkou těch, které jsou rozhodující z hlediska zajištění funkce nebo zaměnitelnosti. Přednostně mají být na výkresu…
